Už nikdy! přehled

25.11.2020

Když jsem to četl v polském originálu, byla to jedna z mála knih, u kterých jsem se, já introvert, smál nahlas ve veřejné dopravě, bez ohledu na pohledy okolí. Český překlad tak rozhodně nepůsobí. Nejenže se vytratila ona lehká sebeshazovačná ironie, navíc je v překladu spousta chyb a mnohé přeloženo tak špatně, že to zabíjí veškerý humor.

27.09.2020

Kvalitní oddychová literatura - mnohdy úsměvná a lehkovážná, ale občas se v ní objeví i vážné téma, podané velmi rozumně.
Zpočátku mi hlavní hrdinka dost lezla na nervy, ale ve vlaku jaksi nelze knížku odložit a začíst se do další. Takže jsem z nutnosti vytrvala a rozhodně nelituju. Judita, Toška i jejich přátelé, především Ula a Kryštof, strasti a slasti života na venkově, výchova náctiletých - to vše jsem si užila do sytosti, s příjemným humorem a nadhledem. Dvojitá dávka rodičovských mouder servírovaná Juditinými rozvedenými rodiči byla skvělá. Dopisy, na něž Judita v rámci svého zaměstnání musela odpovídat - často navzdory svým zkušenostem a přáním. Opravdu jsem se bavila, nejen Jola zlatoústá neměla chybu!
Ovšem naprostý poklad jsem já, osoba nevzdělaná, našla na s.115:

"Vaše děti nejsou vašimi dětmi.
Jsou to synové a dcery Touhy života, která dychtí po sobě samé.
Přicházejí vaším prostřednictvím, leč nikoli z vás, a byť byli s vámi, nepatří vám.
Můžete jim věnovat svou lásku, nikoli však myšlenky,
neboť oni mají myšlenky vlastní.
Můžete poskytnout příbytek jejich tělům, nikoli však jejich duším,
neboť jejich duše přebývají v domě zítřku, který nemůžete navštívit, ba ani ve snech.
Můžete se snažit být jako oni, nesnažte se však, aby oni byli jako vy.
Neboť život nekráčí pozpátku a nezdržuje se včerejškem.
Jste lukem, který vysílá své děti jako živé šípy." (Chalíl Džibrán, Prorok)