Válka nemá ženskou tvář přehled

02.12.2024

Velmi silná kniha, druhá světová válka z pohledu žen, které byly na frontě. "Navařily jsem kotel polévky a kaše, ale po boji, to neměl kdo sníst"...jsou to střípky, kdy si člověk uvědomuje detaily války, tu hrůzu, kolik lidí muselo zemřít, aby... . Vydržely to stejné co muži, akorát poválce se nedočkaly vřelého přijetí jako muži, ale opovržení...několikrát bylo zmíněno..."byla jsi na frontě, tvoje sestry se už neprovdají, odejdi.." atd. Co udivuje, je že ideologie byla silnější než mateřský pud, kdy ženy nechávaly doma malé děti. Samozřejmě ne všechny, ale nejspíše jich bylo dost. Některé se vžili do role vojáků plně, některé musely propašovat trochu toho ženství do všedního života, protože byly ženy a ne muži. Pro mě nejsilnější kniha od Paní Alexijevičové, které se týká 2 sv.války.

05.11.2024

Pohnutá, syrová kniha o válce z pohledu žen, které se jí aktivně účastnily. A to nejen jako zdravotní sestry a lékařky, ale také jako pilotky, řidičky, obsluhy protiletecké obrany, dělostřelkyně, odstřelovačky. Chce se mi skoro říct, že ženská do války nepatři, protože navzdory síle, obětavosti a hrdinství, je to zkrátka křehká (nikoliv slabá!) bytost. Pocit je tím silnější, čím na mě ze stránek knihy promlouvají nikoliv mladé bojovnice Velké Vlastenecké války, ale babičky, veteránky, o které se vlastní stát potom nedokázal pořádně postarat. Stejně jako o muže.

Ženský pohled vnáší i do svrabu války, a nebo spíše právě tam, jistou něhu a ženskost, skrze které jsou jakékoliv strasti a prožitky války tak nějak tragičtější, citlivější, smutnější.

Při vzpomínce na knihu se mi vybaví dvě věci. Pasáž z mého oblíbeného filmu, ve které hlavní protagonista říká, že nepřítelem není podle něho nepřítel jako takový, ale je jím sama válka. A druhá, kdy jedna z žen vypovídá příběh o Rusovi a Němci, kterak jsou společně dovezeni do nemocnice a Rus říká sestře, aby se nejprve podívala na Němce. Když se ho sestra zeptá proč, že je to přeci nepřítel, odvětí jí ruský voják že je to v první řadě taky člověk, a jde mu o krk, tak ať se na něj podívá. Záblesk lidství a života uprostřed smrti.