Svjatlana Aljaksandraŭna Aleksìjevìč

Světlana Alexijevič, Světlana Aleksijevič · pseudonymy

běloruská, 1948

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Svjatlana Aljaksandraŭna Aleksìjevìč

Modlitba za Černobyl Modlitba za Černobyl

400 hirošimských atomovek nebo 30.000 mikrorentgenů za hodinu. To je Černobylská zkáza v číslech. Modlitba je jakýsi soubor svědectví lidí, kterých se tahle havárie týkala,a na které se často zapomíná. Jak se říká...pro strom nevidím les. Čtení je strhující,velmi smutné a tíživé. Tahle tragédie je i po 40 letech velmi aktuální. Kdo by chtěl být téhle tragédii blíž a nic o tom třeba ještě nečetl,tak určitě doporučuji filmovou minisérii "Černobyl" jako odrazový můstek. Tam je zoufalství a neskutečné neštěstí přímo hmatatelné. Člověku až zatrne.... celý text
fi.re


Doba z druhé ruky: Konec rudého člověka Doba z druhé ruky: Konec rudého člověka

V téhle knize se o Rusech dozvíte prakticky všechno.   Alexejevičová píše: "Rusové milují utrpení, že je to podstata ruské duše. Pro Rusy je utrpení ´boj se sebou samým´, ´cesta ke spáse´. Italové takoví nejsou, nechtějí trpět, oni milují život, který jsme dostali proto, abychom se radovali a ne abychom trpěli. Jenže tohle my Rusové neznáme. Jen málokdy si dokážeme povídat o radosti.... O tom, že štěstí je celý svět. Úžasný svět...." Rusové se snaží mlčet o své minulosti. Zacpávají si před ní oči i uši. Co bylo, bylo. Nechtějí vědět, co se v SSSR dělo za Stalina. Raději nevědět. To vše je velká chyba. Kdyby svou minulost lépe poznali, bylo by to pro ně těžké prozření ale pravděpodobně by jim to napomohlo porozumět světu.... celý text
Modi666


Modlitba za Černobyl: Kronika budoucnosti Modlitba za Černobyl: Kronika budoucnosti

Název Kronika budoucnosti celkem sedí. Uvažování nejvyšších představitelů SSSR tehdy a dnes se příliš nezměnilo. Lži, strach, špína a smrad. To vše za pozlátkem, že se vlastně nic až zas tak zásadního neděje. Smutné příběhy lidí, kteří věřili neuvěřitelnému i lidí, kteří milovali vlast více než svoje blízké. Některé příběhy jsou zahrnuty i v seriálu na HBO, ale kniha je přesto daleko syrovější, daleko tamnější …... celý text
PlaszCZ



Doba z druhé ruky: Konec rudého člověka Doba z druhé ruky: Konec rudého člověka

Kniha roku 2015 v anketě Lidových novin. Z předmluvy: V příbězích, které zapisuji, mi neustále rvou uši takováto slova: 'střílet', 'zastřelit', 'zlikvidovat', 'oddělat', nebo takovéto sovětské způsoby ztrácení lidí jako: 'zatčení', 'deset let bez možnosti korespondence', 'emigrace'. Jakou cenu může mít lidský život, když ještě máme v živé paměti, že nedávno umíraly miliony? Jsme plni nenávisti a předsudků. Z příběhu Anny M. (Stalinský řežim ji poslal jako malé dítě s matkou do vyhnanství v Kazachstánu. Nejdřív zemřela matka. Později Stalin.): "Jak žít bez mámy, už jsem věděla. Ale jak žít bez Stalina?" Z příběhu Jeleny Jurjevny (její otec bojoval za druhé světové války proti Finům, padl do zajetí, když ho Finové pustili, odseděl si šest let v sovětských lágrech): "Geny nám prostě zmršil Čingischán. A taky nevolnictví. Zvykli jsme si, že je potřeba všechny mlátit, že bez bití se ničeho nedosáhne."... celý text
ornemalin


Modlitba za Černobyl Modlitba za Černobyl

Nejkratší černobylský vtip: Byl to dobrý národ, ti Bělorusové. ... Týž den... Sedmadvacátého dubna se rozhoduji, že odjedu do Gomelské oblasti, hraničící s Ukrajinou. Do okresních středisek Bragin, Chojniky. Narovlja, od nich je k elektrárně jen několik kilometrů. Potřebuju úplnou informaci. Vzít si přístroje, změřit zamoření. A bylo následující: v Bragině třicet tisíc mikrorentgenů za hodinu, v Narovle dvacet osm tisíc... Pokračuje setí a orba. Lidé se chystají na Velikonoce... Barví vejce, pečou mazance... Jakápak radiace? Co to je? Žádný příkaz nedošel. Shora shánějí zprávy o tom, jak pokračuje setí, jakým tempem? Na mne se dívají jako na blázna: Odkud to máte? O čem to mluvíte, profesore?... Rentgeny, mikrorentgeny... To je jazyk z jiného světa... Vracíme se do Minska. Na hlavní třídě se všude prodává cukroví, zmrzlina, sekaná, housky. Pod radioaktivním mrakem... ... "Co že vaši dozimetristi (z mého ústavu) běhají po městě a šíří paniku? Radil jsem se s Moskvou, s akademikem Iljinem. U nás je všechno normální... K nehodě byla povolána armáda a vojenská technika. Pracuje tam vládní komise. Prokuratura. Vyšetřují to tam... Nesmíme zapomínat, že probíhá studená válka. Jsme obklopeni nepřáteli..." Na naší zemi už ležely tisíce tun cezia, jódu, olova, zirkonia, kadmia, beryllia, boru a neznámé množství plutonia (v urano-grafitových zvláště silných reaktorech černobylského typu vznikalo zbrojní plutonium, z něhož se vyrábějí atomové bomby) - celkem čtyři sta padesát typů raionuklidů. Jejich množství se rovnalo třem stům padesáti bombám svrženým na Hirošimu. Bylo nezbytné mluvit o fyzice. O zákonech fyziky. A mluvilo se o nepřátelích. Hledali se nepřátelé. ... V aktovce jsem nosil dozimetr... Proč? Nikam mě nepouštěli, už jsem na vyšších místech moc otravoval... Tehdy jsem vždycky vyndal dozimetr a přikládal ho k štítným žlázám sekretářek, osobních řidičů, kteří seděli v čekárně. Děsili se a to leckdy pomáhalo ... ... Vasilij Borisovič Něstěrenko, bývalý ředitel Institutu jaderné energetiky Akademie věd... celý text
ornemalin