PlaszCZ
komentáře u knih
Žiju bez dětí
Martina Hynková Vrbová
Od knihy jsem vůbec nevěděla, co očekávat. Momentálně procházím lehkou životní krizí a často se ptám, zda mít či nemít. Formát rozhovorů mi docela sedí, ale v tomto případě si myslím, že by nebylo od věci, nechat vyniknout skutečný hlas žen, emoce … Všechny ženy mají pouze jeden společný jmenovatel - nechtějí/nemůžou mít děti. Jinak zde nelze najít žádný stereotyp typu kariéristka apod. Na mě byla kniha zbytečně dlouhá, ale pokud nepátráte po něčem hlubokém, tak asi stojí za přečtení.
Piko: Junkies' lives matter: Na životech feťáků záleží
Pavel Šplíchal
Většina knih z prostředí drog se většinou věnuje člověku na okraji společnosti - feťák, kterému nezbylo nic a nikdo. Tato kniha představuje i jiný pohled na uživatele pervitinu a cílí na daleko širší spektrum společnosti. V knize jsou reportáže z terénu - léčebny, stacionáře; rozhovory s terapeuty i uživateli. Kniha se celkově čte velmi dobře. I když jde o zajímavé čtení, tak je to spíše oddechovka.
Velmi osobní kniha o zdraví
Margit Slimáková
Margit je můj vzor co se zdravého životního stylu týče. Slyšela jsem s ní mnoho rozhovorů a odebíráním i její kanál. Přiznám se, že některé informace jsem již mnohokrát slyšela, neboť se v rozhovorech neustále opakují. I tak je však kniha velmi inspirativní. Některé kapitoly jsem přeskočila. Asi bych si knihu nekoupila, ale určitě bych ji k četbě doporučila.
Opuštěná společnost
Erik Tabery
Zajímavý náhled na českou společnost s připomenutím historie, ze které jako by se nikdo nepoučil … místy poměrně těžké čtení, ale určitě nutí k zamyšlení.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Srdcař každým coulem. Je fajn vědět, že takoví lidé existují. Kniha se četla sama, i když u některých pasáží je třeba se na chvíli pozastavit a uvědomit si, jak život dokáže být křehký a nepředvídatelný.
Frišta
Petra Procházková
Nádherný příběh s mnoha vtipnými momenty na pozadí nelehké doby. Hvězdou celé knihy pro mě byl samozřejmě Mad, nejtajuplnější postava celé knihy, která přesně ví, co a kdy říct …
InTyMně
Markéta Lukášková
Vzpomínková kniha na devadesátky - i když jsem trochu jiný ročník, některé věci jsem si vybavila i ze svého dětství a ráda jsem si s autorkou zavzpomínala. Dobře se to čte, nebyly pasáže, u kterých bych se nudila a vážně přemýšlím o zapůjčení Lososa
Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku
Martin Moravec
Toto je již moje třetí kniha od pana Moravce. Stejně jako v předchozích knihách v sobě pan Moravec nezapře žurnalistu s citem pro detail. Dobře se ptá, a když má naproti sobě profíka z oboru, je úspěch téměř zajištěn. Pan Beneš mi byl od začátku sympatický, zároveň z něj sálá neuvěřitelná pokora a skromnost. Doporučuji všem, kteří se chtějí o mozku dozvědět více zábavnou a čtivou formou.
Nebuď p*ča aneb jak (ne)pracovat s dětmi
Tomáš Morávek
Kniha se zabývá dětmi převážně z dětských domovů a různých zařízení, které by jim měly suplovat rodinu. Při čtení jednotlivých příběhů mi bylo smutno, protože takoví jedinci budou akorát opakovat patologické chování svých rodičů a cyklus pojede dál. V čem jsem měla trochu problém bylo autorovo neustálé vymezování se vůči ostatním a někdy až přehnaná chvála vlastních nápadů a řešení. To opravdu autor nepotkal nikoho, kdo by se k dětem choval správně? Opravdu mu nikdy neruply nervy a vše vyřešil klidnou hlavou? Občas jsem si kladla tyto otázky. Je však nutné říct, že kniha je čtivá, a rozhodne nemusí být pouze pro pedagogy. Ústavní péče v Česku tvoří jakousi šedou zónu, o které málokdo ví, a prostřednictvím této knihy může čtenář alespoň nahlédnout, co se děje za zdmi těchto zařízení
Střípky z práce soudního lékaře
Rudolf Macháček
Jedná se o soubor krátkých příběhů z práce na soudním lékařství. Krátká oddechovka, kterou knihomol přelouská za 25minut. V budoucnu by bylo fajn vydat nějakou pořádnou knihu, která půjde trochu do hloubky.
Dívky, které přežily Sibiř
Anna Herbich
Kniha vypráví o životních příbězích polských dívek, které byly násilím vysídleny do Sovětského svazu, především na území dnešního Kazachstánu. Příběhy jsou zajímavé samy o sobě. Co mi však v knize chybí, je jakýkoliv historický úvod. Kniha v postatě začíná příběhem první dámy a důvody vysídlení nebo jakoukoliv časovou osu se čtenář dozvídá až z příběhů. Nějaká obecná historická rovina by knize určitě pomohla. Doporučuji všem, kteří mají rádi autobiografie a zároveň si chtějí připomenout, jak dobře se mají.
Všichni žijem v blázinci
Radkin Honzák
Zajímavý rozhovor o všech možných tématech, a to nejen z oblasti medicíny. Pan Honzák působí lehce konzervativním dojmem, ale celou dobu jsem měla pocit, jako by ke mě mluvil moudrý kmet, jehož rady a postřehy nejsou k zahození.
Hořím
Simona Bagarová
Kniha je v podstatě soubor rozhovorů s lidmi pracujícími v sociálních službách - zejména v domovech pro seniory. Na můj vkus je to čtivě napsané a líbí se mi i fotky - vždy je fajn si pod příběhem zobrazit i konkrétní tvář. Kniha určitě nutí k zamyšlení. Na jednu stranu ve mě vzbudila naději, ale také obavy, neboť současný systém péče nejen o seniory není v Česku koncipován dobře a dlouhodobě udržitelně. Jsem ráda, že ještě v oboru existují srdcaři, kteří celý systém drží nad vodou.
Severka
Nina Špitálníková
Na knihu jsem se hodně těšila už od vydání Svědectví. Kniha byla trošku zklamání, hlavně protože jsem čekala více informací o životě protagonistky. Nelíbil se mi také styl - místy se jednalo o přepis rozhovoru, následovala pasáž z koncentračního tábora zakončená autentickým vyprávěním ze života na Jihu. Konkrétně kapitola z koncentračního tábora mi tam nejvíce nesedla. Jinak se určitě jedná o zajímavé čtení, které člověka nutí k velké sebereflexi a v neposlední řadě také k vděku za svobodu, která rozhodně není samozřejmostí. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale podruhé ji asi číst nepotřebuji.
Nelítostně
Radek Hromuško
Je až šílené zjistit, že lidi, o kterých si myslíme, že je známe, jsou vlastně úplně neznámí. Obdivuji autorovu odvahu pustit se do příběhu s takovým zapálením. Dost mě udivilo, jak se autor spřátelil s rodinou oběti. Kdyby někdo zvonil na zvonek potom co mi zavraždili dceru, tak bych ho asi vyslala do patřičných míst. Díky svědectví rodiny a kamarádů však příběh nabírá úplně jiné obrátky.
Kniha je velmi čtivá a přečetla jsem ji jedním dechem.
Dokonale utajená Korea
Jiří Janoš
Tahle knížka je stará jako já sama, takže je nutné brát v potaz, že už se mnoho věcí změnilo. Důkazem budiž to, že autor v kapitole o levném ubytování upozorňuje, aby hosté nenechávali filmy na podlaze, protože se vyhřívá nebo v závorce popisuje, co to je sushi. Velká část je však věnovaná historii, která už zůstala zakonzervována v čase. Co se korejských zvyků a tradic týče, tak nemohu posoudit, na kolik se situace změnila. Jistě je však to, že Korejci se v mnohém “pozápadšťují”. Jinak se mi kniha moc líbila, autor má určitě o Koreji i Japonsku velký přehled.
Můj život s Elvisem
Priscilla Beaulieu Presley
Líbil se mi styl, jakým byla knížka napsaná. Cilla působí dojmem člověka s nohama pevně na zemi, na nic si nehraje a je velmi upřímná. Všechny holky ji pravděpodobně v tehdejší době záviděly, ale není všechno zlato co se třpytí. U Priscilly a Elvise to platí dvojnásobně. Myslím si, že některé aspekty jejich soužití by se v dnešní době daly s klidem klasifikovat jako domácí násilí.
Působí to tak trochu jako pohádka ale s tragickým a nevyhnutelným koncem.
Priscilla je inteligentní žena, která se dokázala osamostatnit a podívat se na věc kriticky. A i když je z vyprávění jasné, že jejich vztah nebyl ideální, přijde mi hezké, jak Elvise nikdy nepřestala respektovat a stále udržuje jeho památku.
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
(SPOILER) Případy prvního oddělení miluju, takže tahle kniha nemůže chybět v mé sbírce. Přesto si myslím, že není určena jen milovníkům tohoto seriálu, ale také lidem, kteří se o práci vyšetřovatele chtějí dozvědět více. Nicméně, i když to asi nebyl záměr, jsou v knize některé příběhy z Případů popsány a divák tak může posoudit, na kolik bylo autentické např. odhalení pachatele nebo výpovědi svědků v seriálu. Martin Moravec se zajímavě ptá, Mareš zase zajímavě odpovídá, a přestože už na mordpartě nepracuje, zachovává notnou dávku profesního tajemství a některé věci musí divákovi zůstat skyty.
Skvělá práce!
Sama v Tokiu
Marie Machytková
Kniha není pouhým cestopisem nebo průvodcem po Japonsku. Autorka zde do podrobna rozebírá svoje osobní pocity i soukromý život, včetně složitého partnerského vztahu nebo dlouhé cestě na vysněná studia japanologie. Nemusí to být pro každého, mně se ale tento poněkud neortodoxní styl psaní líbil. Knihu bych doporučila všem, kdo mají rádi autobiografie se špetkou humoru a hořkosti zároveň. Ale pokud vás kniha zajímá pouze kvůli Japonsku samotnému, tak bych asi spíše sáhla po něčem jiném.
Lída Baarová & Joseph Goebbels - prokletá láska české herečky a ďáblova náměstka
Stanislav Motl
Motlův styl i smysl pro detail mě baví. Kniha je velmi kvalitně zpracována, obsahuje historické práce badatelů, osobní rozhovory s Lídou i s lidmi z jejího okolí. Autor si vše ověřuje … proto jsou některé výpovědi doplněné nebo naopak zpochybněné. Velmi kvalitně zpracovaný příběh, který jsem od Motla očekávala.
