Válka o pravdu: Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě přehled
Mika Waltari
V dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus. Finskojazyčné dílo publikované nejprve ve Švédsku bylo krátce po válce přidáno na seznam zakázaných knih a na pulty obchodů a knihoven se vrátilo až po téměř 70 letech, tentokrát již pod autorovým skutečným jménem. Mika Waltari ve své obsáhlé, otevřeně protisovětské reportáži popisuje podmínky panující v baltských zemích v období mezi podzimem 1939 a létem 1940, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko potýkaly se stále sílícím vlivem Sovětského svazu, a následný pád všech tří zemí do jeho područí. Autor plně využívá své novinářské zkušenosti a mimořádného literárního talentu, schopnosti vyprávět poutavé příběhy. Knihu doplňují nejen výňatky z propagandistických materiálů či projevů státních činitelů, ale například i dobové politické anekdoty, které podtrhují ironizující a někdy téměř hořkosladký ráz jinak přímočarého textu. Kniha je cenným svědectvím o situaci baltských států z dob, kdy byly tyto země pro zbytek světa zahaleny temnotou. Waltariho pochmurné svědectví se tak stává dalším střípkem v mozaice evropské válečné historie.... celý text
Literatura naučná Historie Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2022 , Masarykova univerzitaOriginální název:
Totuus Virosta, Latviasta ja Liettuasta , 1941
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Válka o pravdu: Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (9)
jak umi rusky medved/rus/omunista/demagog tragicky a fatalne zmenit osud naroda bez moznosti budouci napravy (temer).Rozdil v pristupu baltskych zemi a Finska: Finsko se diky odvaze svych lidi a
mj. nebo snad hlavne diky pristupu (vizi a odvaze) osobnosti marsala Mannerheima zachranila pred totalni sovetizaci sve zeme v letech 1939-40, po celou dobu 2.svet. valky i po celou dobu studene valky.
Jak dopadly baltske zeme,kdyz tlaku a nasili ustupovaly
Je priznacne, ze v cestine vyslo v roce 2022, kdy rusky medved opet mirumilovne navstivil sveho souseda. Za jakym ucelem , proc je potreba se branit a neustupovat, proc pomahat viz take tato kniha.
Skoda, ze v povinne cetbe byvaji knihy jako Babicka, skoda, ze v dejepise na dejiny 20 stol. nezbyva moc casu.
Skoda, ze si nikdy neprectou, ti, kteri rusovi/komunistovi a jim podobnym stale pomahaji, nebo je voli..
literarni styl bych zde neresil, nejedna se o roman, ale varovani, ktere bohuzel nesmelo byt vydano v dobe, dobach, kdyby mohlo,melo ostatni varovat
Kniha je pozoruhodná. Autor se netváří jako vševědoucí znalec poměrů, ale nabízí souhrn informací, které mu v době sepsání byly dostupné. Většinu toho, co se zde píše, lze snadno ověřit jako pravdivé. A tak znovu s úžasem sledujeme bezostyšnost, s jakou sovětské impérium pohltilo tři malé pobaltské republiky. Postup je rychlá a standardní, Rusko to tak dělá dodnes. Velký obdiv patří Finsku a jeho prezidentu Mannerheimovi, že se ubránilo ruské invazi. Na ruský nátlak odpovědělo silou, a ačkoli válku prohrálo, uhájilo samostatnost. Hodně poučné.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Válka o pravdu: Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 48x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 22x |
v Chystám se číst | 46x |
v Chci si koupit | 17x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
finská literatura Pobaltí, Baltské státy baltské země
Autorovy další knížky
2013 | Egypťan Sinuhet |
2005 | Jeho království |
2004 | Tajemný Etrusk |
2002 | Krvavá lázeň |
2004 | Nepřátelé lidstva |
Další doplnění povědomí o připojení pobaltských republik k SSSR. I když kniha byla napsána v roce 1941 jako varování pro Finsko, tak je vzhledem k politice Ruska aktuální i dnes.
Je až mrazivé, jak se metody Ruska, dříve SSSR vůbec nemění, a přesto je někdo dokáže hájit.
Měla by to být povinná četba pro všechny zastánce Ruska a je škoda, že u nás nevyšla už po druhé světové válce. Možná by pak v roce 1946 hlasovali mnozí jinak.