Válka světa: Dějiny věku nenávisti přehled
Niall Ferguson
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21715/bmid_valka-sveta-CHQ-21715.jpg
5
18
18
Dějiny věku nenávisti: Dvacáté století, od konfliktů, jež zvěstovaly příchod 1. světové války, po dozvuky války studené, je jednoznačně nejkrvavějším stoletím dějin člověka. Jak vysvětlit ten ohromný rozsah a intenzitu násilí v době, kdy na tom byla většina lidí díky vědeckým a ekonomickým pokrokům lépe než kdykoli předtím? Proč se pokrok zvrhl v genocidu? Ferguson hledá řešení paradoxu věku nenávisti, pátrá po vysvětlení, co se to s naší dobou vlastně stalo.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2008 , AcademiaOriginální název:
The War of the World: History's Age of Hatred, 2006
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Válka světa: Dějiny věku nenávisti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Docela dobrá publikace. Trochu sklamání z toho, že se kniha zaměřuje ze cca 70% na druhou světovou válku a nerozebírá i ostatní válečné knflikty tak obšírně.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Válka světa: Dějiny věku nenávisti v seznamech
| v Přečtených | 21x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 22x |
| v Chystám se číst | 37x |
| v Chci si koupit | 21x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
20. století světové dějiny, dějiny světa
Autorovy další knížky
| 2015 |  Civilizace |
| 2016 | Britské impérium: Cesta k modernímu světu |
| 2011 | Vzestup peněz |
| 2019 |  Věž a náměstí |
| 2003 | Nešťastná válka |
Kniha je užasným vhledem do dějinného kontextu předchozího století, jenž dle mého dokáže v mnohém nahradit to málo, co dnes nabízí omezený rámec školní výuky (předvečer a vývoj II. světové války). Ovšem nelze si nevšimnout, že autor si vypomáhal úpravou některých informací tak, aby zapadala do jeho obecnějšího výkladu - například, v úvodu se snaží dokázat, že předválečné Německo nebylo o nic víc antisemitské, než-li Československo, což demonstroval poukazováním na problémy, jež se pojily k profesuře A. Einsteina na pražské univerzitě. Že se jednalo o německou část tehdy rozdělené Univerzity Karlovy už zapomněl dodat... Souhlasit se nedá ani z vykreslením situace kolem zániku Jugoslávie a už vůbec ne k jeho pohledu na kosovskou problematiku, kterážto pasáž se celkově jeví jako úlitba Američanům... Nicméně kniha i přesto obsahuje mnoho cenných a pozoruhodných informací, podaných v neobyčejně čtivé formě.