Dvůr temnoty přehled

12.09.2024

(SPOILER) Po přečtení komentářů níže, z části s dalšími čtenáři překvapivě nesouhlasím.

Zpracování hlavní hrdinky mě ve skutečnosti nadchlo. V prvé řadě pro to, že lidem sundá růžové brýle. Nejprve jsme seznámeni se situací, kdy má opravdu dobrý důvod se dívka mstít. Tím, že je schopná rozeznat skutečnou příčinu smrti rodičů nevidí jen zaslepeně prostředníka, který smrt způsobil, dívka působí inteligentněji. Co se mi nezamlouvalo, hlavně na začátku, byla skutečnost, že na to, že ač je inteligentní dívkou, stále je z chudiny a vplout čistě do chování baronesy? Její přešlapy mi nepřišly tak velké, aby vyplynul rozdíl mezi "selkou" a baronesou ze zapadákova, což mi prostě neštymovalo, ale zbytek jejího vykreslení mi imponuje. Každý je zvyklý na hrdinku, která je ta nejlepší, časem se stane nejkrásnější a nejmocnější, ale málokdo vykreslí tu temnou stránku, která k tomu vítězství vede. Ano Johana soucítí se čtvrtým stavem, ze kterého pochází. Ano, je to stále dítě, které touží po přátelství, ale je si sakra dost dobře vědomá, že pokud špatně odhadne lidi, bude jí to stát krk. Ano, je absolutně nemilosrdná k lidem, co zaškatulkuje do "nepřátel čtvrtého stavu". Tato kniha mi přijde dost dobrá v tom, že ukazuje, že se za všechno musí platit. Johana balancuje na ostří nože při boji o zachování své lidskosti, ta se projevuje samozřejmě jejími volbami. Protože když se člověk žene za pomstou, vždy svou lidskost ztrácí. Ne nadarmo se pojí v kariéře úsloví, že je člověk schopný lézt přes mrtvoly. V prvé řadě si musí lidé uvědomit, že je to dívka, která je permanentně obklopená v kruhu nepřátel a to ať na škole, nebo na dvoře. A přesto se mi líbí, jak na závěr dopomáhá i nemocné holčině na vysněnou pozici, i přes to, že jí původně vrazila kudlu do zad. A líbí se mi to hlavně proto, že v tom vidím její snahu se vykoupit z vlastního pocitu viny. Nedělá to pro ni, ale dělá to pro sebe. Protože kalkuluje pro nastávající boj. V celém díle je jasně vidět uvědomění dívky, že za sebou pálí mosty pro jasně vyšší cíl.

Co se týká ostatních charakterů, tak ty jsou poměrně ploší. Buď se s nimi počítá pro vývoj v pozdějších knihách, nebo autorovi stačilo vykreslit jen jisté archetipy, co by se našly na každé škole. Snad jediným překvapením může být ředitel školy. Samotnou mě víc zajímalo, jak se bude projevovat Alexander, ale i zatím jeho příběh byl vykreslen jednostranně očima holky, které je odporný. Tudíž doufám, že nastíněné bezhlavé zamilování Vampýra do naší hrdinky je pouze jen její dojem a ne skutečnost, která skutečně v Alexandrově hlavě probíhá. No uvidíme.

Líbí se mi taktéž vykreslování tmavého a nepřátelského okolí, detaily šatů i třeba jídelníček při zkoušce z Etikety. Dobře se mi na základě popisů představuje ona zlatá klícka, která má dvě tváře. Za mě užití doby Ludvíka XIV. pro Vampýří sérii byl chytrý tah. Něco nového a inovativního.

Co se týče fungování společnosti (z pohledu čtvrtého stavu), tak ta mi přijde vykreslena dokonale. Jasně každý čtenář pochopí, kolem čeho se společnost točí. Kniha perfektně ukazuje strach nejchudšího obyvatelstva a jejich bezmoc. Co nám zůstává zatím tajemstvím, je fungování královského dvora. Zatím k němu máme informace jen prostřednictvím drbů, a tak si myslím, že by se pohled na smetánku z první knihy mohl diametrálně lišit s tím, co si přečteme ve druhé knížce, kde už bude Johana součástí královského dvora.

Co se týká světa, ano existuje nějaká mapa, ano máme jisté kusé informace o pár situacích díky Johaniným odposlechům, ale ve finále si svým prostředím svým světem čtenář není jist jako samotná dívka. To věřím, že by se také mohlo změnit s dalšími díly. Uvidíme, kam nás příběh zanese.