Ve škole i za školou přehled

27.10.2024

U povídkových sbírek na zadané téma je vždy fascinující sledovat, jak si jednotliví autoři poradili se zadáním – do jaké míry se motivy v povídkách opakují, čím se naopak liší, jakou roli hraje v povídkách stereotyp a klišé? V případě této knihy bych mohla přidat i otázku: Jak pojmou spojení „za školou“? (Zde jsem mile překvapena, kolik možností bylo čtenářům předestřeno.)

Povídky nám často nabízejí příběhy středoškoláků (vcelku oblíbení se zdají být 17letí gymnazisté) s průměrným či lehce podprůměrným prospěchem a s neutrálním či vyloženě negativním vztahem ke škole. Prožívají své první lásky (někdy jen platonické), školními léty proplouvají ve skupinkách přátel nebo o samotě.

Když o povídkách zpětně přemýšlím, zdá se mi, že až na výjimky se mi nejvíce líbily povídky, které se naznačenému schématu více či méně vyhnuly. (Mám-li jmenovat, byly by to Řezníkem od P. Dvořákové, Dobrý skutek od M. Epsteina a Učitelka od J. Katalpy. Ale zajímavé byly i texty od A. Bolavé, V. Hanišové a L. Kábrtové. Próza A. Mornštajnové se mi líbila svým absolutním vytržením ze schématu, ale bohužel mi připadala nedotažená, tudíž ji mezi nejlepší neřadím.)

Většina příběhů přichází se zajímavým závěrečným zvratem, s pozoruhodnou pointou. Některé ale vyznívají do prázdna (dobrý začátek holt k celkovému pozitivnímu dojmu nestačí).

Ve výsledku hodnotím antologii jako příjemné odpočinkové čtení vhodné na jedno víkendové odpoledne nebo na cestu vlakem či autobusem. Rozhodně nelituji času stráveného čtením povídek českých autorů. :)

23.04.2024

Škola je vděčné téma. Pro mě asi jedna z lepších povídkových knížek z téhle edice. Nejvíc se mi líbili Dvořáková, Katalpa, Epstein a Kábrtová. Jejich povídky měly příběh a pointu. A naopak bych si úplně odpustila povídky od Rudčenkové a Berana.