Večerní písně přehled
Vítězslav Hálek
Dárkové vydání Večerních písní, doprovázené celostránkovým pastely Ferdinanda Engelmullera.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Večerní písně. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (31)
Meditativní melodie z repertoáru trubadúra vlahé paměti. Melodie, jako když na hedvábnou lučinu pod lunu, slunce noci, ulehnete. A pomalu se vkrádá, ve smetanové halence, do lůna Hypnova. Vzletná, na srdeční nástroje to hraná, apoteóza věrné oázy Amora.
Hálka mám docela ráda a jsem moc ráda, že jeho poezie mi jako jedna z mála přišla fajn. Na zkoušku z literatury devatenáctého století jsem toho teď načítala hodně a u většiny poezie jsem měla problém s tím, že jsem jí nepochopila a měla jsem pocit, že mi to nic nedává. Tady jsem sice byla po většinu času taky ztracená, ale zároveň to na mě nějak působilo. Jako celek jsem z toho prostě měla určitý pocit, dojem a vnímala jsem tu atmosféru, která se mi moc líbila. Bavilo mě se v ní utápět a nechat se jí obklopovat i když jednotlivé básně mi třeba takový smysl nedávaly. Nějak to na mě prostě působilo lépe než ostatní poezie, za což jsem ráda.
Související novinky (1)
17 v únoru přidaných eknih zdarma
25.02.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Večerní písně v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 377x |
ve Čtenářské výzvě | 22x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 93x |
v Chystám se číst | 39x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
milostná poezie poezie klasická literatura
Autorovy další knížky
2008 | Večerní písně |
1986 | Milostný listář |
1957 | Muzikantská Liduška |
1954 | Domove líbezný |
2009 | Na vejminku |
Asi budu v menšině, ale mně se Večerní písně nelíbily. Není to za mě vysloveně špatná sbírka, spíš jen sbírka otřesně průměrná. Básně jsou na jedno brdo, skoro všechny mají stejné schéma (kromě pár vyjímek samá čtyřverší s přerývaným rýmem) a Hálek používá furt dokola stejných obrazů (o srdcích, hvězdách, andělech, atd.), což dává sbírce neskutečně monotónní charakter. Z těch pár desítek básní ve mě rezonovaly jen jedna či dvě a ani ty nebyly nic extra a pravděpodobně se k nim nebudu vracet. A dle mého názoru, dobrou básnickou sbírku poznáte právě podle toho, že ji vlastně nikdy nedočtete. Pořád ji budete chtít číst znova, objevovat v ní nové detaily, pozorovat, jak se její významy pro vás mění tím, že se měníte i vy… Večerní písně jsem dočetla během pár hodin - a u toho to nechávám.