Večerní sláva Wiederhausera přehled
Jiří Maršálek
Psychologicko-filosofický příběh Večerní sláva Wiederhausera decentním způsobem odkrývá ponurou část lidské psychiky a navazuje na tradici realismu a naturalismu velikánů, jako Guy de Maupassant nebo Ladislav Klíma. Ve vyprávění životních osudů hlavní postavy – Tomáše –, odkrývajícího a reflektujícího s cynickou sebeironií a šokující otevřeností v průběhu rodinného večírku své hvězdné, trapné i fatálně tragické zážitky z minulých let, kdy o něm příbuzní nic nevěděli, nalézáme celou řadu odkazů a ozvěn klasiků světové beletrie i filozofie, kteří ve své době bořili zažité konvence a překračovali společenská tabu. A i díky silně archaizované stylistice má čtenář občas pocit, jako by se propadl mezi řádky hluboko časem, a to nejen mezi literární bouřliváky na přelomu 19. a 20. století, ale možná i ještě dále, až kamsi do časů Nebezpečných známostí Choderlose de Laclose či libertinsko-filozofických hrátek markýze de Sade…... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Večerní sláva Wiederhausera. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
mně to přišlo spíš epigonské než parodické nebo ironické, tedy že autor paraziticky spoléhá na sebestřednost čtenářů, kterým polaská ego, když rozpoznají nějakou intelektuální aluzi nebo intertextuální hříčku
Troufám si říct, že osobně mě žádná kniha dosud neovlivnila a nepřekvapila tak, jako tato. Tak především jsem doposud měl minimální očekávání od české (nedej bože současné!) literatury. Také pak ovšem proto, že jsem se s hlavní postavou dokázal až podezřele ztotožnit jak v názorech, tak v chování a hlavně jeho osobitém druhu egoismu, který se stal jedním z hlavních příčin jeho veškerého životního ztrádání. Je to upřímná výpověď jedné ztrápené duše, kterých po světě pobíhá nezpočet a vsadím co chcete, že si každý z nich připadá jedinečný a ojedinělý ve své nadřazenosti okolnímu světu.
Co se týče formy, ta byla třešničkou na dortu celému kolosu, protože mi připomněla ruské klasiky ve svém popisování spletitých lidských vztahů i jazyku dobových překladů a vlastně i mě samého v mých útrpných amatérských pokusech. Napíšu li někdy něco, bude to podobné a horší.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Večerní sláva Wiederhausera v seznamech
v Přečtených | 15x |
v Doporučených | 6x |
v Chystám se číst | 20x |
v Chci si koupit | 5x |
Jsem rád, že jsem před čtením o knížce ani o ději nic nevěděl. Myslím si, že by mě to možná dopředu odradilo a to by byla veliká škoda. Čte se to velmi rychle a příjemně, tahle novelka má jenom asi 100 stránek textu, kterými jsem proletěl za jedno odpoledne. A ten konec mě tak rozesmutněl, že jsem si pak ještě dlouho s knížkou pohrával v ruce a listoval v předchozích kapitolách. Možná mě závěr tak zasáhl, protože jsem opravdu nečekal, co přijde. Hořkosladké, melancholické a samozřejmě moc dobře napsané. Místy mi to připomínalo i povídky od Čechova, které mám hodně rád.