Věci, které uvidíte, jen když zpomalíte přehled

07.06.2024

Život je jako jazz. Většinou se v něm improvizuje…

Prvotina dnes už známého korejského autora Haemina Sunima Věci, které uvidíte, jen když zpomalíte, vám umožní nahlédnout do svého nitra a vidět, co obvykle v našem životním shonu nevidíme…

Život není závod na sto metrů, ve kterém máš porazit své přátele, ale maratón, který běžíš celý život, sám se sebou…

Kniha je rozdělená do krátkých kapitol a zabývá se několika oblastmi našeho života. Úspěchem. Štěstím. Láskou. Smyslem života. Nalezením rovnováhy v neustálém spěchu a touze po něčem neurčitém…

Čas od času bychom se měli nadechnout a vnímat ticho mezi zvuky.

Kniha o výzvách, vzestupech i pádech, o zbytečném stresu, bolesti i chybách. Ale také o lásce, pochopení, naději i víře…

Milujte sami sebe navzdory svým nedokonalostem…

… o našem nitru, otázkách i odpovědích, které máme většinou přímo před očima, ale vidět je nechceme…

Když položíte otázku a odpověď nepřichází, pak je odpovědí právě to.

O pokoře, vděku, ale i marnivosti a pýše. O tom, že každý hledáme cestu, po které chceme jít, ale ne vždycky se nám to daří…

Jako životní cíl si zvolte štěstí, ne úspěch. Pokud dosáhnete úspěchu, ale nebudete šťastní, k čemu to je?

Myšlenky a citáty k zamyšlení, možnost nahlédnout do vlastního nitra a objevit, co se tam skrývá…

Lidé jsou jako zrcadla, odrážíme jeden druhého.

Zajímavé postřehy, které vás můžou nasměrovat tam, kam byste se chtěli vydat, jen jste k tomu třeba zatím nesebrali odvahu…

Oblékejte si sebedůvěru. Je to ta nejvyšší móda.

Prchavé okamžiky, láska, radost a štěstí – to se nám autor snaží na stránkách knihy nabídnout. Je už pak jen na nás, jestli umíme číst – a naslouchat…

Když vás najde láska, pohltí vás – a všechno ostatní přestane být důležité…

Láska má moc na chvíli zastavit svět.

02.05.2024

Je to svět, co je pořád v jednom kole, nebo to je vaše mysl?

Souhlasím s hlavní premisou této malé, krásně výtvarně zpracované knížky zaměřené na osobní rozvoj, resp. na mindfulness – praktikování bdělé pozornosti pomáhá čelit stresu. Souhlasím i se závěry, které z ní vyplývají – díky této „technice“ pocítíte zlepšení svého nejen pracovního výkonu, ale tak celkově získáte pocit životní spokojenosti. Souhlasím i s tím, že překážky, které lidem brání ve vnášení bdělé pozornosti do každodenních činností, lze odstranit cíleným tréninkem a osobním rozvojem.
Krásné meditativní a uklidňující ilustrace navozují veskrze příjemné pocity, hlavní myšlenka - zpomal, a najdi hlubší vztah k sobě i druhým – souzní s mou myslí, a přesto knížku hodnotím pouze 3*.
Pro mě je tahle knížka totiž knížkou prchavých okamžiků ...

Svět známe jen takový, jaký jej vidíme
Oknem své mysli.
Když je naše mysl hlučná, je takový i svět.
A když máme mysl pokojnou, je takový i svět.
Poznat svou mysl
Je stejně důležité jako snažit se změnit svět.

… které nabádají, nechat myšlenky volně plynout a zpomalit tempo – pak totiž „říkáš věci, tak jak jsou“ …

Lidé reagují na stejnou situaci různě – když se na to podíváte blíž, zjistíte, že to, co vás trápí není daná situace, ale spíš váš vlastní pohled na ní…
A tak se nesnažte nepříjemné pocity znovu a znovu převracet sem a tam – radši je nechte proudit – „vlna emocí sama přirozeně klesne“ – když ji nebudete sami přiživovat …
Pokud nedokážete změnit nepříznivou situaci – je tu ještě možnost – změnit pohled na ní – „dobré a špatné je vždy relativní“ …
Když jste ve stresu – uvědomte si svůj stres, svou podrážděnost, svůj vztek – „když víš, jaké pocity tebou zmítají – přestaneš se v nich ztrácet“…
A poslední … „S láskou v srdci se chováme laskavěji a vlídněji!“

Je to tedy vlastně pár jednoduchých rad, které jsem si připomněla – a to je občas potřeba.
Pamatovat si, že, když tě život zklame, na chvíli se zastav a pamatuj si, že život nás učí skrze chyby – ptát se teda musíš, co se z ní máš naučit? Určitě ti k tomu bude nápomocný vnitřní klid a bdělá pozornost, to je cesta k vnitřní rovnováze a k správnému nasměrování života.

Je tak docela škoda, že je tahle knížka plná ještě čehosi, co bych nazvala sebeprezentací – takových jako motivačně návodných příběhů ze života „reálných situací“, které mi ovšem vyznívaly jako klišé, mířící cíleně a návodně až možná manipulativně.
Autorovi, který je vysokoškolským pedagogem a zároveň budhistickým mnichem, jsem je nějak nevěřila. V textu jsem objevila trochu fenomenologie a trochu Descarta, které autor použil na podporu teze o nezávislosti mysli a světa --- „mysl je celý náš vesmír … skutečnost existuje, protože existuje naše mysl. … bez mysli by neexistoval žádný vesmír. … nemůžeme žít ve skutečnosti, které si nejsme vědomi – na co se mysl zaměří, to je náš svět“ --- a to se mi možná vlastně líbilo ještě nejvíc z té prezentační části - myšlenka, že svět známe takový, jak ho vidíme – ale příběhy ze života mi přišly skoro nehodné této publikace s tak meditativními ilustracemi prchavých okamžiků, zajímavých a svým způsobem uklidňujících myšlenek o přijetí, neusilování, neposuzování, laskavosti, důvěře, a trpělivosti :-).