Věk extrémů: Krátké 20. století 1914–1991 přehled
Eric Hobsbawm
Eric Hobsbawm patří k nejlepším anglosaským historikům 19. a 20. století. Jeho poslední kniha představuje brilantní syntetický pohled na dvěma světovými válkami poznamenané století. Hlavní důraz v ní Hobsbawm klade na dějinné proměny společenských idejí, které dvacáté století formovaly. Komunismus, fašismus, socialismus, doznívající liberalismus, konzervativismus, myšlenky sociálního státu spolu s mnoha kulturními a uměleckými směry, které krátkodobě či dlouhodobě pohlcovaly intelektuální i konsumní svět, tvoří základní pilíře autorovy jistě velmi subjektivní reflexe "krátkého" a tudíž hektického věku. Předností Hobsbawmovy knihy je její celosvětový záběr. Autor se v ní nesoustředil pouze na ideový, sociální a politický vývoj Spojených států, Ruska či nejvýznamnějších zemí západní Evropy, ale stejnou měrou se věnoval i problémům jak třetího, tak i dynamicky se rozvíjejícího asijského světa.... celý text
Literatura faktu Historie Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 1998 , ArgoOriginální název:
Age of Extremes: Short Twentieth Century 1914–1991, 1994
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Věk extrémů: Krátké 20. století 1914–1991. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Jedna z najlepších syntetických prác o dejinách 20. storočia renomovaného britského historika, ktorá dejinné pohyby odborne skúma (nie je to ani zhluk a reťazenie udalostí, ani ideologické klišé) a odhaľuje tak mnohé podstatné súvislosti pre pochopenie tohto pohnutého storočia, ktorého dedičom je dnešný svet.
Kvalitatívne sa to nedá ani len porovnať s populárnymi Dejinami 20. storočia od P. Johnsona, ktorý mimochodom ani profesionálnym historikom nebol, ale bol to angažovaný britský katolícky novinár.
Kniha Věk extrémů chronologicky i tematicky navazuje na Hobsbawmovi dosud (tuším) nepřeložené práce Age of Revolution, Age of Capital a Age of Empire a zakončuje tak vyprávění o posledních cca sto padesáti letech lidských dějin. Stejně jako její předchůdkyně je kniha neskutečně podnětná a i po více než čtvrt století od prvního vydání patří k povinné četbě každého, kdo se ať už odborně, či laicky zajímá o moderní historii. Nečekejte vyprávění o politických dějinách, spíše obsáhlého a zábavného průvodce po nejrůznějších ekonomických, sociálních a kulturních trendech minulého století. Jak však již zmínil kolega bulat ve svém komentáři, Hobsbawm se celý život hlásil k marxismu a zůstal členem komunistické strany i v době, kdy ji ostatní západní intelektuálové hromadně opouštěli. Na jeho díle je to znát, kniha interpretuje např. studenou válku jako souboj dvou ideologií stojících na stejné kvalitativní i morální úrovni, rozhodně nečekejte, že se dočtete o protikomunistickém disentu atd. Je proto rozhodně dobré (ostatně jako vždy), nečíst Věk extrémů samostatně, ale spíše v rámci většího množství prací nahlížejících téma z různých pohledů (osobně doporučuji např. Dějiny 20. století od zapřisáhlého pravičáka Paula Johnsona, získáte tak dvě zcela odlišné perspektivy).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Věk extrémů: Krátké 20. století 1914–1991 v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 38x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 36x |
v Chystám se číst | 52x |
v Chci si koupit | 21x |
v dalších seznamech | 4x |
Autorovy další knížky
1998 | Věk extrémů: Krátké 20. století 1914–1991 |
2000 | Národy a nacionalismus od roku 1780 |
2009 | Globalizace, demokracie a terorismus |
2023 | Primitivní rebelové |
2010 | O impériu. Amerika, vojna a celosvetová nadvláda |
Je to typická syntetická odborná práce o dějinách 20. století. Ovšem tyto dotyčné dějiny jsou velice ovlivněny samotným autorem. A jelikož je to historik marxistického zaměření, tak je snadné jasně vycítit jeho levicovost. Poznámkového aparátu používá jen pomálu. K určitým dějinným okamžikům jasně přidává své stanovisko. Patrné to je hlavně na vztahu k 90. letům 20. století, kdy místo větší míry svobody cítil pouze pocit zmaru. Ze všech knih autora, které byly přeloženy do češtiny je asi tato nejhorší, ale přesto je to zajímavá příležitost vhlédnutí do mysli marxistického historika. Jeho předcházející knihy, které jsou věnovány 19. století jsou o několik úrovní výše.