Veľa kriku pre nič přehled
William Shakespeare
Shakespeare sa rád dal inšpirovať. Nielen staršími autormi – často aj sám sebou. To najlepšie však vymyslel vždy sám. Platí to aj o hre Veľa kriku pre nič, a v nej najmä o vzťahu Beatrice a Benedika. Tí dvaja vedú medzi sebou veselú vojnu, plnú nádherne štipľavých replík – až kým nezistia, že sa vlastne majú radi.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
Much Ado About Nothing, 1597
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Veľa kriku pre nič. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (21)
Penguin toto označil za "enemies-to-lovers classic" a jako jo, interakce mezi Benedickem a Beatrice jsem si užívala celou dobu.
Perfektní ukázka lidské povahy a vztahů, a to jak v nejlepším, tak i v tom nejhorším. Moc se mi líbily brilantní dialogy plné slovních hříček a chytrých replik. Nejvíc samozřejmě špičkování mezi Beatrice a Benedickem, které tímto zařazuji mezi nejoblíbenější páry v literatuře. Vážně mě ta holka bavila, že v 16. století jen tak nesklopila hlavičku a vše neodkývala jako milá a sladká Hero.
Možná cítím malé zklamání nad tím, že se Claudio neproklál svým mečem, když zjistil, že by měla být Hero mrtvá. To by přece měl pravý milovník z Shakespearových knih udělat, ne? Ale pak by to asi nebyla komedie. :) Škoda. Ne vážně, bylo to dobré. Celkově nejvtipnější mi na tom přijde, že je to i po více než 400 letech aktuální, že se ta lidská povaha zkrátka snad vůbec nemění.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Veľa kriku pre nič v seznamech
v Přečtených | 222x |
ve Čtenářské výzvě | 22x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 41x |
v Chystám se číst | 35x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
2015 | Romeo a Julie |
2010 | Hamlet |
2011 | Zkrocení zlé ženy |
1994 | Sen noci svatojánské |
1964 | Othello |
Sváteční komedie nikterak nemiluji - Hra musí obsahovat něco navíc, abych ji měl opravdu rád. Tak mám rád Sen noci svatojánské pro Oberona a Titánii, mám rád Marnou lásky snahu pro naprosto geniální jazykovou hru, mám rád Večer tříkrálový pro jeho hudební výstavbu. Mnoho povyku pro nic je oproti nim velice slabá, neobsahuje zajímavé motivy, které najdeme jinde a její slovní humor je oproti Lásce vyloženě slabý. A tak jakkoliv je jistě možné zabavit se nad přestřelkami Beatrice a Benedica (ale ani v tom se vlastně nevyrovná až brutálnímu vztahu Petruchia a Kateřiny ze Zkrocení zlé ženy), které jistě mají svou shakespearovskou úroveň, celek hry se mi zdá poněkud nutný a zapomenutelný.
Samozřejmě je zde Don John a Claudio, dvě postavy přidávající hře jistou rozmanitost. Ale upřímně, Don John je vlastně jen nedotažený Edmund z Krále Leara. Claudio je postava, která předpokládanému komediálnímu konci dodává jisté temné odstíny svým odpudivým ponížením Héró. Je to tak vedle Dona Johna jediná postava, které bych patrně nepřidal přívlastek "dobrý". Tím však není nikterak výjimečně zajímavý.