Velké postavy středověké církve přehled
Joseph Alois Ratzinger
V dalším svazku promluv Benedikta XVI. z generálních audiencí dostáváme do rukou portréty nejvýznamnějších postav středověké církve. V první části se papež zabývá zakladatelskými postavami západní a východní církve do doby, než se obě části křesťanstva rozdělily, zabývá se např. i Cyrilem a Metodějem. V druhé části ukazuje na klíčových postavách i silné stránky církve té doby: rozkvět mnišství, vzdělanosti, kultury, myšlení a teologie (např. Anselm z Canterbury, Bernard z Clairvaux, clunyjská reforma, zrod univerzit, románské a gotické umění). Třetí okruh tvoří významné postavy františkánského a dominikánského řádu (mj. František z Assisi, Dominik Guzmán, Bonaventura, Albert Veliký, Tomáš Akvinský). Ve čtvrté části se Benedikt XV. věnuje svatým ženám středověku, jejichž přínos pro církev byl nepřehlédnutelný (Hildegarda z Bingenu, Alžběta Uherská, Kateřina Sienská, Juliána z Norwiche nebo Klára z Assisi, která si dopisovala s naší Anežkou Přemyslovnou). Papežovy katecheze zaujmou čtenáře šíří pohledu a schopností autora vyzdvihnout to, v čem postavy světců mohou inspirovat současnou církev a společnost.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Velké postavy středověké církve. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Knížku jsem si koupil v nějakém výprodeji a i když jsem ji dosud celou nepřečetl, nedá mi to a musím ji ocenit už teď. Ono vlastně není třeba to číst celé od začátku do konce. Jedná se o Benediktovy katecheze k různým postavám středověkého myšlení, takže občas čtu, co se hodí (např. když je svátek toho či onoho, té či oné). Jednotlivé medailonky nejsou sice vyčerpávajícími slovníkovými nebo encyklopedickými hesly k jedné každé postavě, nejedná se o žádnou historickou práci, není zde poznámkovým aparát, literatura ... Ale lze z knížky vyčíst přinejmenším dvojí: jednak jaký měl Benedikt náhled na jednotlivé světce nebo postavy středověké církve (to by mohlo být vlastně mnohému jedno, kdyby to však nebyl pontifex tak výrazný...) a jednak že tento papež byl opravdu papežem hluboce vzdělaným. Tím nemyslím, že by ostatní nebyli, ovšem Ratzinger byl vskutku vědecky založeným papežem (jeho habilitace o sv. Bonaventurovi je podle mě jednou z nejlepších prací, která kdy o něm vznikla). A tak, nakonec, i když promluvy nemají povahu vědeckých pojednání, lze jim důvěřovat i po faktografické stránce. Nejedná se o plácání slámy opřené o pár údajů z breviáře. Jistě, jedná se o pohled katechetický, o pohled jednoho papeže, ovšem o pohled fundovaný.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Je možné mluvit o dvou odlišných modelech teologií: „mnišské teologii“ a „scholastické teologii“. V klášterech prostá četba posvátného textu nestačila k vnímání hlubokého smyslu, vnitřní jednoty a transcendentního poselství. Bylo proto zapotřebí praktikovat „duchovní četbu“. Pak je tu další aspekt, na který kladou důraz ti, kdo praktikují mnišskou teologii, totiž intimní modlitební přístup, který má předcházet, provázet a dovršovat studium Písma svatého. Mnišská teologie je vposled nasloucháním Božímu slovu a s Pánem se nelze setkat bez roznícené vroucnosti. Teologie se proto stává rozjímáním, modlitbou, zpěvem chval a nutí k upřímnému obrácení. V metodě scholastiků měla ústřední místo quaestio, tedy problém, který stojí před čtenářem zabývajícím se slovy Písma a Tradice. Tváří v tvář problému, který je těmito směrodatnými texty dán, vznikají otázky a rodí se debata mezi učitelem a studenty.“
Kniha Velké postavy středověké církve v seznamech
v Přečtených | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
2011 | Ježíš Nazaretský I. |
2007 | Úvod do křesťanství |
2006 | Deus caritas est |
2006 | Duch liturgie |
2008 | Eschatologie: Smrt a věčný život |
Příjemný přehled velkých středověkých osobností, i když s větší dikcí na teologii než na originální přínosy životu z víry dnešních lidí, což bych od formátu katecheze očekávala spíš - ale to už je dáno osobností autora. Dobrá četba, poučná četba, není od věci se k titulu vracet.