Viděl jsem peklo přehled

18.01.2023

Tvrtko Vujity je zaujimavy zjav. Spociatku som mal pocit ze svojimi temami sa chce hlavne presadit na trhu a vydavatelia po kontroverznych a morbidnych reportazach proste radi siahnu. Ale.....
Pise putavo, jeho dve knihy co som zohnal sa daju citat znova a znova doslova ako skvely horor. Zvlast mrazi uvedomenie si ze to co pise je...alebo bola realita. Predsa len starsie knihy. Dnes je 20 rokov ako kedysi storocie.
Preco citat jeho knihy? Sami vidite ako ludia radi sleduju hrozy v spravach, krimi noviny, hovadiny ze vam je z tohto sveta a ludi az nevolno. A to je len to pomlete ludske maso co prejde mlyncekom osudov a dejin.
Vujity ale vytiahne hnijuce kusky masa z tych zahybov, z tych spar a miest kam sa cistenie nikdy nedostane a do kazdeho dalsieho jedla vam to uvolni kusok hnusu a smradu z polroka starych uschnutych vlakien a tuku.
A ze teda su ludske dejiny plne takych pod koberec zamietnutych sraciek. Zozente si ak sa da, reportazne dielo vysokej kvality, navyse okorenene fakt putavymi a sokantnymi temami. Co Vujityho u mna stavia vysoko je, ze popri tom vsetkom marazme a mizerii dokaze objavit kusky ludskosti, urcitej nadeje. Ukaze vam ludi co stale bojuju aj vo vopred prehratych bojoch. A samozrejme dal mi ten potrebny pocit, ktory ludom dnes chyba "boze ved zase nezijem si az tak zle ako sa mi rano ked rozlepim oci zda, alebo ked ma nastve sef".

29.04.2022

Četla jsem to skoro tři měsíce. Po prvních dvou kapitolách o lepře jsem potřebovala pauzu. Neměla jsem tušení, jak odporná a devastující je to nemoc. V tom textu byly ty největší odpornosti, které jsem kdy viděla ve filmu nebo četla, u upadávajících částí těl jsem doslova kvílela a musela knihu odložit. Ze začátku se mi zdál text novinářsky věcný/bezemoční, v dalších kapitolách bylo více autorových pocitů zděšení a zmaru nad životy lidí, se kterými se při svých cestách setkával. Ani u dalších kapitol jsem se však nenudila, přečetla jsem je v podstatě najednou.