Vinnetou - Do věčných lovišť přehled
Karl May
Poslední týdny života Vinnnetoua.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vinnetou - Do věčných lovišť. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (30)
Kniha má dvě části; první je o Sans-earovi, druhá pak víc navazuje na Vinnetouovo stíhání vraha Santera. V závěrečných vysvětlivkách je to osvětleno tím, že K. May psal tyhle tři knížky na etapy a na přeskáčku 17let. A až jako poslední vytvářel okraje a spoje příběhu. Proto je to takový román-neromán.
Třetí díl se mi líbil víc než druhý, ale jedničku to nepředčilo. Vytvořit ale takhle napínavý a zároveň tak vysoce čtivý příběh umí snad jenom K. May. Konec byl takový rychlý, grand finále proběhlo asi na 10stranách, Ale všechny přidávané zápletky, až moc velké náhody a nahrávky jsem brala v dobrém a připisuji je už k autorovu stylu vedení dějové linky.
Vlastně je krásné pozorovat, jak autor opravdu drží opratě příběhu a on je tím strůjcem. Ani pravděpodobnost, ani čtenářovo očekávání, ale autor.
Tak jsem se v tomhle posledním díle s Vinnetouem rozloučil a bylo mně u toho fakt docela smutno :(. No ale jinak zase výborné čtení, skvělá dobrodružka a prostě fajne kniha. Pět stars, doporučení a howgh!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vinnetou - Do věčných lovišť v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 738x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 40x |
v Knihotéce | 252x |
v Chystám se číst | 19x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
přátelství zfilmováno německá literatura Indiáni westerny Divoký západ Vinnetou Old Shatterhand dobrodružství hrdinové
Autorovy další knížky
1969 | Syn lovce medvědů |
1971 | Divokým Kurdistánem |
1970 | Pouští |
1968 | Černý mustang |
1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
Závet náčelníka Apačov!
„Dobrý Manitou vezme raz do rúk váhy spravodlivosti, aby odvážil skutky belochov aj Indiánov, ako i krv, ktorá bola nevinne vyliata. Winnetou bude stáť tam a bude prosiť o milosť a zľutovanie pre vrahov svojho národa, svojich bratov.“
Pred mnohými rokmi mi knihy o slávnom náčelníkovi Apačov zmizli z knižnice, ale nedalo mi, opäť som ich do nej zaradil. Aj keď je nostalgia veľmi silný fenomén - neľutujem - ani jediný cent, ani vynaložený čas. Takže, po zhruba 50 rokoch opäť spoločne s Winnetouom a jedným „nešikovným“ greenhornom z Nemecka na ich potulkách po amerických prériách. Priznám sa, že sám som prekvapený z toho, čo všetko som z románu už zabudol. Poďakovanie Karlovi Mayovi za krásne detstvo s jeho príbehmi a aj za to, že sa dokázal zastať pôvodných obyvateľov Ameriky.
„Tu odpočíva červené plemeno; nestalo sa veľkým, lebo sa takým stať nesmelo!“