Víra ve víru přehled
Lawrence Wright
Scientologie sama sebe prezentuje jako vědecký přístup k duchovnímu osvícení, její fungování však bylo dlouhá léta zahaleno tajemstvím. Lawrence Wright předkládá čtenáři pronikavou a hlubokou sondu do světa scientologie, postavenou na více než dvou stech osobních rozhovorů se současnými i bývalými scientology, známými i méně známými osobnostmi, a na letitém studiu archívů. Se svým mimořádným investigativním talentem autor odkrývá vnitřní systém a princip fungování scientologické církve. Kniha poodhaluje složitou scientologickou kosmologii a její zvláštní jazyk, odkrývá cesty, po nichž do církve přicházejí celebrity jako Tom Cruise nebo John Travolta, i způsoby, jak tyto celebrity v církvi pracují v zájmu jejích cílů, představuje mladé nadšence, kteří se připojují ke kléru církve, Mořské organizaci, a podepisují s ní smlouvy na miliardu let. Dokumentární film, natočený podle této knihy pro kanál HBO, je nejsledovanějším dokumentem v celé jeho historii.... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus Náboženství Literatura naučná
Vydáno: 2016 , TalpressOriginální název:
Going Clear, 2016
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Víra ve víru. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Víra ve víru v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 5x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 9x |
Pořád mi titul, který na mne hodně často vyskakoval mezi jinými knižními nabídkami, vrtal v hlavě. Co to je, co tím vlastně kdo myslí. A už tedy vím, či tuším: o scientologii se ráda (zpovzdálí) něco dozvím, takže kniha objednána a ... už se na ni "těším".
Tady za šest let nemá ani jeden komentář (snad se na jeden pořádný zmůžu sama, ale kdo ví, zatím je to ve hvězdách ;-), zato celá tři (vysoká) hodnocení, docela překvapivé u našeho hojného "esoterie-milovného čtenářstva".
Tak knihu už mám a se zájmem jsem se do ní pustila, po přečtení všech upoutávek a informací okolo - mj. že je založena na rozhovorech s mnoha scientology (skalními, anebo odpadlíky). Nicméně už úvodní část byla pro mne nepříjemným překvapením: dlouhé povídání o jednom scientologovi, o němž jsem se dozvěděla leccos, místo aby mi byly vysvětleny principy církve samotné, nebo se mi dostalo informací o jejím zakladateli.
"Životopis" Rona Hubbarda (1911-1986) v první části knihy pod názvem Scientologie přišel na řadu v následující objemné pasáži: tak podivné, protkané jím samotnými šířeným nepravdami a nesmysly, že to samotné by vydalo na romány (a on sám taky jako povídkář a romanopisec začínal, zejména sci-fi). Nebrodila jsem se v tom nijak důkladně, ale i z těch vyzobaných střípků na mne působil nesnesitelně a odpudivě. Pracoval usilovně na duchovní metodice, jako komodor se svojí věrnou posádkou, na lodi plující od ostrova k ostrovu, od břehu ke břehu, kde byl však povětšinou osobou zcela nežádoucí - jako interní americký špion i špion CIA.
Nicméně i z jeho dlouhého budování základů svého myšlení a učení a postupně nabalovaných ostatních principů církve mi šla hlava kolem a moc jsem si toho zrovna neujasnila. Takže snad jen:
- prezentováno jako založeno na vědeckých principech: od e-metrů, auditingu, až po mořské a galaktické něco se to jeví skrz naskrz jako blud
- Hubbard není ani prorok (ani Bůh - božský princip by byl v protikladu s vědeckým základem): jeví se ovšem jako téměř božský princip, minimálně oslavován a veleben
- "Přežít", to byla základní teze mladého Hubbarda, kterou pak rozvinul do nebývalých rozměrů: v zásadě platí pro všechno živé ve vesmíru, ale přeci jen u lidí nelze šmahem řešit stylem účel svědčí prostředky
- "Pravda je to, co je pravda pro tebe, vše ostatní pravda není.": tak to už je hodně na pováženou, moc obecných pravd mezi našimi sedmi miliardami obyvatel zeměkoule by se asi nenašlo
- thetani (fyzičtí - pryč s nimi; operační - podporovat jejich výstup až na osmý stupeň, pro výjimečné), Mořská organizace a komodorovi poslové, auditing (pátrání po pochybeních v minulém i vesmírném životě - mystika), supresivní osoby (odstranit, uvěznit, zničit), Most k absolutní svobodě (konečná); věčná mantra pro členy: Vydělávejte peníze! (už v 70. letech měla církev/Hubbard odhadem na 300 miliónů dolarů)
Samotná církev byla založena v roce 1954 a dění poté se věnuje druhá část knihy (Hollywood), protože celebrity byly více než žádoucí pro organizaci a současně nejvíce náchylné pro spojení se scientology. Nejvíce pozornosti je věnováno pochopitelně Travoltovi, kterému pomohla nastartovat kariéru, ale v souvislosti s ním lze také nahlédnou to represivních opatření uvnitř církve, hraničící s krutými galejemi, za neposkytování základní péče (natož zdravotní) ani "odsouzeným" ani jejich odebraným dětem...
Hubbard sám se chtěl stát předním Hollywoodským režisérem, napsal scénáře podle svých románů, postavil si soukromé studio - ambice mu nechyběly...
Dopodrobna opravdu dál církev zkoumat nebudu, ale vrtět hlavou můžu jak chci dlouho, téhle "americké" církvi (sektě?) přizvukuje hodně lidí a finanční podpora je neuvěřitelná, takže jim to asi ještě dlouho vydrží... Zajímavé je, že Hubbard s tím vším začal vlastně v Anglii.
S překvapením jsem zjistila, že autor napsal také román Na konci října, který mne nedávno velmi zaujal. U scientologů jsem ale s jeho přístupem moc spokojená nebyla: sice hromady zdrojů (poněkud podezřelé, že z tisícovky knih, které napsal Hubbard, je mezi zdroji jedna jediná) a poznámek, ale ucelený výklad (ani subjektivně objektivní) z toho prostě nevzešel. Přesto jsem se leccos dozvěděla, hlavně o zakladateli. Výhradně subjektivní je epilog, beroucí si na paškál i jiné velmi radikální církve či jejich odnože, většinou stržené charizmatickou vůdčí personou, jakkoli lživou, či dokonce úchylnou. Autor to uzavírá tak, že nelze přívržence těchto církví/sekt odsuzovat jako mdlé rozumem, ale spíš litovat jako osamělé osoby hledající něco. Ale s tím tedy zrovna nesouhlasím, při hledání čehokoli musíme používat rozum a zkušenosti, jinak nenalezneme nic spolehlivého, o co se skutečně opřít.
Pozn. 1: český překlad názvu Víra ve víru mne stále vytáčí, nemá nic společného s originálním titulem (a ani s obsahem), ale aspoň jej pořád můžu chápat dvojsmyslně, může jít o víru, ale také o vír (a to druhé mi pasuje na scientology jak je teď mírně poučená chápu, dokonce ještě přesněji).
Pozn. 2 k DK: dokud je scientologie oficiálně církev, pak tato kniha jednoznačně spadá pod žánr Náboženství - proto již poněkolikáté zadávám změnu žánru z ezoteriky, ale moderátoři (bezejmenní, nekomunikující) si trvají na svém, nebo že by jim to jen trvalo tak dlouho schválit tuto změnu (v řádu dní)?