• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Lawrence Wright

Na konci října

„Bavilo. Dobře se četlo. Bylo zajímavé porovnávat s tím, co zde bylo za covidu. Bohužel místy až moc skokové a povrchní. Pár zajímavých míst přeskočeno úplně a někde zas zbytečně rozvleklé a nepřehledné. Skoky v čase hrozně chaotické. Někde jsem si říkal, že se to muselo stát za několik měsíců, ale ono to bylo za pár dní a naopak. 3*“... celý text
— Ládja

---

Na konci října

„Podle data původního amerického vydání až děsivě prorocký román, který naštěstí přepálil skutečnost, třebaže některé momenty takhle zpětně až děsivě připomínají prožitou realitu. Lawrence Wright ovšem nevyužívá celosvětovou pandemii k tomu, aby pouze kritizoval jednotlivé státy za jejich neschopnost se s problémem vypořádat, ale rozehrává mezi nimi rovnou regulérní válku zapříčiněnou všeobecnou paranoiou ohledně toho, kdo a co způsobil. Když však pominu omáčku kolem, nemůžu se zbavit dojmu rozptýlených fragmentů, které výborně fungují samostatně, ale v celku postrádají údernost. V okamžiku, kdy se mluví o tisíci či milionech mrtvých, nepůsobí to zdaleka takovým dojmem, jako při sledování umírajícího jednotlivce. Osudy hrdinů jsou navíc zprostředkovány zbytečně útržkovitě a těžko k nim hledat cestu, když spoustu důležitých momentů autor pro zjednodušení přeskakuje. Přesto vyprávění nemohu upřít sílu ani údernost katastrofy, proti níž je morálka, vůle a moudrost člověka naprosto nicotná.“... celý text
— trudoš

---

Na konci října

„Nebylo to špatné, ale před covidem by mě tato kniha určitě zaujala více. Naštěstí covid nebyl tak apokalyptický jako tahle kniha.“
— Vlaďkaa4

---

---

Na konci října

„Škoda, kdyby tam nebylo tolik politiky a odboček od hlavního příběhu, líbilo by se mi to víc.“
— Nikusha

---

Na konci října

„Příběhy s podobnou tematikou jsem měla ráda ještě dávno předtím, než to bylo "moderní" :). Kniha mě velmi bavila, oceňuji i odbornější pasáže, byť nedokážu posoudit, do jaké míry jsou opravdu věrohodné, ale předpokládám, že si to autor opravdu nastudoval. Bavil mě i zpravodajský styl vyprávění, bez zbytečných kudrlinek, který ovšem v žádném případě nepostrádal emoce. Ty tam jsou díky tomu, že se dozvídáme o osudech obyčejných lidí, byť jsme o nich prostě tak nějak zpraveni. Myslím si, že tam je i pěkně popsán rozdíl mezi tím, jak pandemie dopadla právě na obyčejné lidi a jak na ty ve vedení zemí. A také to, že i přes probíhající pandemii je možné, že se stále bude myslet především na své státní zájmy.“... celý text
— tereza_p