Vlastnictví a svoboda přehled
Richard Pipes
Přesvědčivá studie dějin významného amerického historika (narozen 1923 v Těšíně) se zabývá historickým vývojem vlastnických práv a tím, jak tento vývoj ovlivnil rozvoj hospodářských a politických svobod ve společnosti. Autor postupně pojednává o ideji vlastnictví od Platóna až po současnost i o institucích vlastnictví, dále porovnává Rusko a Anglii a ukazuje, jak počáteční vývoj vlastnictví půdy v Anglii jejím obyvatelům umožňoval kontrolovat královskou moc, kdežto absence této kontroly v Rusku vedla k nástupu samoděržaví. V poslední a nejdiskutabilnější kapitole Pipes tvrdí, že i když moderní sociální stát princip soukromého vlastnictví přímo nezpochybňuje, má stejné rysy zaměřené proti vlastnictví, a tudíž proti svobodě, jako měl stát předmoderní, absolutistický.... celý text
Literatura naučná Filozofie Historie
Vydáno: 2008 , ArgoOriginální název:
Property and Freedom, 1999
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vlastnictví a svoboda. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vlastnictví a svoboda v seznamech
v Přečtených | 9x |
v Doporučených | 2x |
v Mé knihovně | 5x |
v Chystám se číst | 10x |
v Chci si koupit | 6x |
Autorovy další knížky
2017 | ![]() |
2004 | ![]() |
2008 | ![]() |
2005 | ![]() |
2007 | ![]() |
Kapitoly věnované historickému vývoji ideje vlastnictví či srovnání postoje k vlastnictví v Anglii a Rusku v dějinách jsou bezesporu zajímavé a zdály by se i podnětné, což říkám bez ohledu na svůj odpor k představě dějin determinovaných jednou veličinou, problém ovšem nastane v poslední kapitole věnované vlastnictví ve 20.století. Zde se kniha původně se tvářící jako historická studie mění v čistě politický pamflet prezentující autorovy názory na současnou podobu státu, což najednou zcela mění ráz knihy. Navíc díky používání příkladů z předchozích kapitol pro podporu svých tezí ztrácí historická část svou věrohodnost a vzbuzuje ve mně podezření, že mnohé závěry vznikly účelovým výběrem faktů (například až příliš jasně vymezené kontrasty mezi oběma srovnávanými státy či mezi Novgorodem a zbytkem Ruska té doby) a tak bych se knihu zdráhal považovat za věrohodnou historickou práci.