Vlčí jezdci přehled

26.06.2024

Byl jsem velmi mile překvapen. Když to porovnám s povídkami z Rytířů cti,tak to je nebe a dudy.. Vlčí jezdce od Kinga znám už ze Zabíječe trolů a pořád dobrý..Co mě hodně bavilo byl Yremský Fantóm. Celý příběh líčit z pozice vypravěče bylo víc než fajn. Úplně jsem se viděl někde u korbelu píva, kolem sebe hlouček lidí,venku plejskanice a všichni poslouchají tuláka vyprávět a vůbec nevadilo, že už po první stránce člověk uhodl,kdo,co, jak a proč,ten styl psaní úplně vtáhnul do děje .. Vlastně skoro všechny povídky jsou napsány velmi dobře, ikdyž se čtenáři může zdát, že to je nezajímavé téma,tak ho to baví.. Ještě Křik Bestie a V šedých horách zlato není jsou topky.. Jediné slabší, ale vůbec ne špatné jsou podle mého názoru Tileánská krysa a Cesta hledače čarodějnic

23.09.2023

Mé relativně vysoké hodnocení berte s rezervou - pokusím se vysvětlit. Fantasy příliš nečtu a svět Warhammeru vlastně neznám (i když mám v plánu si některou z jeho her vyzkoušet). Knížku mi půjčil kamarád a já se do ní zkusil začíst. Hned první povídka potvrdila mé obavy: naprosto banální příběh bez jakéhokoliv přesahu či nápadu. Další jsou v podobném duchu, přesto jsem pokračoval. A pak se v polovině knihy objeví Yremský fantóm - vypravěčem příběhu je bard naoko respektující řád svého světa, ale mezi řádky naznačující, jakéže svině jsou zde považovány za ctihodné. Pak zase pár banálních povídek, ale konec stojí za to: Cesta hledače čarodějnic je opět vyprávěna bardem, ale mnohem syrovějším - připomíná spíše proroka. Ten už bez jinotajů demaskuje iluzornost "romantického fantasy" a ukazuje brutální feudalismus obohacený maximálně o magii. Povídka končící bez naděje konfrontuje čtenáře s jeho pojetím fantasy jako pohádkového místa úniku od reality. Podle mě geniální práce editora, který dokázal upořádat vesměs podprůměrné povídky způsobem, v němž celek dává úplně jiný smysl.