Vojna a mír IV. přehled
Lev Nikolajevič Tolstoj
Román Vojna a mír (napsáno v letech 1863-1869, vydáno v roce 1869) je čtyřdílná románová epopej, jedno z největších a nejslavnějších děl světové literatury. Lev Tolstoj se v názvu své knihy inspiroval ve stejnojmenném díle francouzského anarchisty a filosofa Pierra-Josepha Proudhona. V románu vystupuje na 250 postav hlavních i epizodních včetně historických osobností cara Alexandra I., císaře Napoleona či generála Kutuzova. Obsáhlé, barvité líčení bitev (u Slavkova, u Borodina) či vylidněné, hořící Moskvy nemá ve světové literatuře obdoby. Komorní scény ze života vyšší společnosti a milostná vzplanutí a dobrodružství se střídají s líčením historických událostí a boje ruského lidu proti Napoleonovi. Při psaní se Tolstoj neinspiroval jen světovými historickými událostmi, ale i osudy vlastní rodiny. Například předobrazem románové postavě Nataši Rostovové a jejím životním strastem byla autorovi jeho vlastní švagrová T. A Kuzminská. Čtvrtá část epopeje se odehrává v letech 1812-1813 a popisuje např. Napoleonovu porážku.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1976 , Naše vojskoOriginální název:
Vojna i mir, 1869
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vojna a mír IV.. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Když jsem si zvykla na to pomalé výpravné tempo a rezignovala jsem na to, abych měla absolutní přehled v postavách (můj standardní problém s pamatováním jmen tu dostává ještě vyšší rozměr), začalo mě to opravdu bavit.
Jsou tu sice části, které mě nebavily vůbec, ale kupodivu to nebyly ani tak popisy války, jak jsem předpokládala původně.
Musela jsem se podívat, kdy že se to Tolstoj narodil, že opravdu nestihl dobu, kdy došlo k bitvě u Borodina. Píše to velmi věrně, jistě byla tato část historie v jeho době ještě hodně živá. A to jsem si uvědomila, že nějakých 200 let "tomu nazad" není žádná doba. Jako by to bylo včera.
Podle mě má smysl tohle si přečíst.
Závěr tohoto díla byl pro mě, co se týče děje a hlavních postav trošičku uspěchaný, což je u Tolstého nezvyk. Ale tuto uspěchanost doplnil krásný epilog. Druhá část tohoto epilogu je celkově věnována filozofickému myšlení Tolstého. Toto své myšlení, však mnohokrát aplikoval během celé Vojny a míru. Ale tyto úvah byly, ze všech nejlepší.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vojna a mír IV. v seznamech
| v Přečtených | 121x |
| ve Čtenářské výzvě | 5x |
| v Doporučených | 8x |
| v Knihotéce | 99x |
| v Chystám se číst | 13x |
| v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
| 2012 |  Anna Karenina |
| 1969 | Vojna a mír I. |
| 2005 | Vojna a mír |
| 2018 | Kreutzerova sonáta |
| 1959 | Smrt Ivana Iljiče |
Štvrtý zväzok bol pre mňa zjavením v dobrom aj v zlom slova zmysle. Hoci prvá, tragická, polovica ma vtiahla viac menej späť do deja a dokonca ma už aj začalo zaujímať čo sa s postavami stane. Ako to skončí s takým grófom Bezuchovom a podobne. Druhá polovica a záver bolo však naopak, pre mňa, to najhoršie z celého románu. Koniec ma sklamal a doslova knokautoval. Záverečné resumé bolo pre mňa nedostačujúce. Unáhlený záver - ktorý vyčítam aj takému dielu ako je Biela veľryba - ma sklamal a naivne, do poslednej strany som dúfal, že sa dopovedia príbehy niektorých postáv. No miesto toho som na konci dostal smrteľnú dávku filozofovania, moralizovania a subjektívnych komentárov o slobode, histórií a spoločnosti, ktoré som vnímal ako autorove pokrytectvo, keďže sa tvárili ako objektívne fakty. Verím tomu, že mnohí čitatelia môžu takýto koniec vnímať pozitívne, a pokladať ho za veľkolepé ukončenie eposu, ktoré v sebe skrýva viac rozmerov z beletrie a odbornej literatúry. Na mňa však toto kúzlo nedokázalo zapôsobiť.