Vrátíme se do otcovské náruče. Tři kázání P. Josefa Toufara přehled
* antologie , Miloš Doležal , Tomáš Petráček , Norbert Schmidt , Josef Toufar
Kniha přináší dosud neznámé texty P. Josefa Toufara (1902-1950), číhošťského faráře umučeného komunistickou Státní bezpečností, které pronesl v posledním půlroce svého života. Doprovází je zasvěcený životopis a příběh exhumace jeho ostatků z pera Miloše Doležala, dále krátké texty historika a kněze Tomáše Petráčka a architekta Norberta Schmidta. V knize jsou publikovány dosud neznámé archivní fotografie. Vydáno u příležitosti slavnostního uložení ostatků P. Josefa Toufara v Číhošti 12. července 2015.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vrátíme se do otcovské náruče. Tři kázání P. Josefa Toufara. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vrátíme se do otcovské náruče. Tři kázání P. Josefa Toufara v seznamech
v Přečtených | 17x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 18x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 4x |
Autoři knihy
Miloš Doležal
česká, 1970 Tomáš Petráček
česká, 1972 Norbert Schmidt
česká, 1975 Josef Toufar
česká, 1902 - 1950
„Ano, přátelé moji, jsme zde v slzavém údolí a naše cesta je cesta křížová – ale netrpíme, před námi jde Kristus Spasitel a my jdeme v jeho šlépějích – a kříže, které na nás posílá, trpělivě a pokorně neseme, abychom jedenkrát skrze umírání jak z kříže ke slávě vzkříšeného přivedeni byli. AMEN“
- Závěr kázáni otce Toufara 25. září 1949 při slavnosti svěcení obrazu Ukřižovaného v chrámu sv. Petra a Pavla v Ledči nad Sázavou
Tváří v tvář příběhu tak silnému a člověku tak statečnému nenacházím dost odvahy k připojení jakýchkoli pokusů o komentář. Nechám raději mluvit otce Tomáše Petráčka: „Ale jako křesťané věříme a vyznáváme, že zlo a nenávist nebudou mít poslední slovo, a královský důkaz máme zde. Ten, jehož život a odkaz měl být zmařen a pošpiněn a zapomenut, se stal přítelem a životním hodnotovým majákem pro tisíce lidí, stal se symbolem krutých českých dějin dvacátého století a jeho tvář je němou, a přitom velmi výmluvnou výzvou, abychom nic podobného již nikdy nedopustili, abychom si žárlivě střežili svobodu a demokracii. Není jen symbolem, ale působí skrytou silou, která mění životy k lepšímu.“