Všechno, co potřebuješ ke štěstí přehled

10.01.2023

Knihu jsem původně ani neplánovala číst. Vezla jsem ji v MHD s pár dalšími do knihobudky a náhodou ji otevřela. Povídka na kterou jsem někde uprostřed narazila mě zaujala, takže knížka místo o dům dál putovala zpět domů.
Z prvních pěti povídek jsem byla nadšená, a říkala si, jak si mě knížka našla. Za pátou se ale něco zlomilo. Šestá byla krátká, předvídatelná a nenadchla, ani neurazila. Sedmá, z doslovu autora bych mohla říct, téměř hlavní povídka, na mě působila tak nějak zvláštně, jako by jedna z miliónů fanynek jakékoliv celebrity na světě hodila na papír své zbožné, nepravděpodobné a nereálné přání s dobrým koncem. A samý závěr? Tam mi zcela unikla pointa i smysl. Prostě jsem ji vůbec nepochopila.
Bohužel mi tyto tři závěrečné povídky, zejména závěrečná, zcela zkazily celkový dojem a ubraly minimálně hvězdu a půl z celkového hodnocení.

06.01.2020

Další z řady knih, které jsem si vybrala zcela záměrně jako oddechové pro načerpání "feel good" pocitu, že všechno přece jen dobře dopadne. Po Schmittovi jsem sáhla celkem najisto, protože si ještě pamatuju dojem z Oskara a růžové paní. Soubor povídek je sice v mnohém odlišný a trpí tím, co trápí většinu povídkových souborů, totiž nevyvážeností, ale zásadě jsem spokojená. Protože prostě většina z nich končí přece jen aspoň trochu pozitivně, i když někdy je dej šroubovaným a někdy zase tušíte konec zhruba od třetiny vyprávění. Oceňuji ale snahu uchopit každý příběh jinak, zasadit ho jinam, neopakovat se. A nechat čtenářky trochu se zasnít. P.S. taky vás štve, když v knize něco nevychází? V tomto případě v povídce s manželem nějak nevychází počty, co se týkají jeho paralelní rodiny... Schválně si to zkuste přepočítat. :-)