Všecky krásy světa: příběhy a vzpomínky přehled
Jaroslav Seifert
Kniha vzpomínek posledního z velikánů české literární avantgardy 20. století tvoří pestrou mozaiku básníkova osudu a českého kulturního života.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Všecky krásy světa: příběhy a vzpomínky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (48)
Velký básník ani nemohl napsat mizerný životopis! Člověk se jen může kochat jeho poetickým popisem chudoby, lásky, krásy či žalu, zkrátka života. Jde asi jen o to, že kdyby totéž prožil třeba malíř pokojů nebo švec, počet stran by se smrsknul na třetinu :).
To je TAK krásně napsané... JS vzpomíná především na své mládí a na životní události osobního rázu, které se odehrály převážně v první polovině jeho života, ohraničeného roky 1900-86. Autor znal Halase, Hálka, Biebla, Toyen, Nezvala, Čapka, Horu, Hořejšího, Wolkera, Tiegela, Vančuru a zajisté všechny z pozdějších let, z druhé poloviny svého života, o kterých se zde nezmiňuje. Žil v době Rakouska-uherska, velké války, anarchie, první republiky, Muchy, Haška, kubismu, Chaplina, Janáčka, druhé světové i komunismu... Krásné čtení o mládí, láskách, přátelství, ženách a o všech krásách světa...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Všecky krásy světa: příběhy a vzpomínky v seznamech
v Právě čtených | 7x |
v Přečtených | 234x |
ve Čtenářské výzvě | 33x |
v Doporučených | 28x |
v Knihotéce | 121x |
v Chystám se číst | 126x |
v Chci si koupit | 33x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
Praha životopisy, biografie paměti, memoáry vzpomínky úvahy a zamyšlení exilová literatura poetismus DevětsilAutorovy další knížky
1925 | Na vlnách TSF |
1971 | Maminka |
1999 | Všecky krásy světa |
1950 | Píseň o Viktorce |
1984 | Býti básníkem |
Dušičkový čas a Všecky krásy světa přímo vybízejí ke vzpomínání.
Pohlazení, laskavost, krása, klid, to všechno je kniha pana Seiferta.
My všichni jsme potkali krásné lidi a když zavřeme oči, vidíme jejich tváře, slyšíme jejich hlasy a dnes na Olšanech, nahořklá vůně spadaného listí, které tlumí kroky jako nejhustší koberec, ticho, smutek a nostalgie.
"Jestliže jste v tomto okamžiku zaslechli tichý vzdech, nevšímejte si toho.
To jsem si povzdechl já nad krásou těch dávných let, kdy jsme byli šťastní a nevěděli jsme o tom.
Dnes už to víme".
.....Vždyť musíš něco ztratit
a něčeho se vzdát,
je líp se nenavrátit
a jenom vzpomínat.
Ty tomu věříš? Nevím, snad!
A s touhle nadějí jdi spát.
......Setři si slzy
a usměj se uplakanýma očima,
každého dne se něco počíná,
něco překrásného se počíná.
"Život už mě dávno naučil, že
hudba a poezie jsou na světě to
nejkrásnější, co nám život může
dát. Kromě lásky ovšem".