Vybrané kapitoly ke studiu Ústavního práva přehled

11.12.2022

Vyčítal jsem Klímově učebnici ústavního práva, že je neaktuální a to ve smyslu velice škodlivém. A hele, najednou dávám pět hvězd něčemu, co cele pracuje se starým volebním systémem prezidenta a podobně. Důvody? Filipova učebnice byla vydána naposledy v roce 2011. Od té doby, bohužel, její aktualizace nevyšla. Nyní, když profesor Filip odchází do důchodu doufám, že aktuální verze vyjde. Uvidíme, modleme se za to.

Proč se za to máme modlit? Protože ač nejstarší, je zdaleka nejlepší. Jako fakt, to si nedělám srandu. Nějakým způsobem, který mi nepřipadá zcela průzračný, se podařilo panu profesoru Filipovi (pravda, beztak největšímu odborníku na ústavní právo v České republice – anekdota, slyšel jsem toho času doktorku Šimáčkovou říct, že je proklamace „ignorantia legis non excusat“ spíše úsměvná, vzhledem k tomu, že neexistuje právník, který by znal každé stanovení zákona v České republice, načež dodala „Ani pan profesor Filip není takový právník!“) do 320 stran vměstnat stejné a větší množství informací, než kolik se jich o organické složce ústavního práva a o základních právech dozvíte u Pavlíčka, nebo, nedej bože, Klímy. Navíc je jeho konzistentní a propracovaná metodika tak kvalitní, že vám o smyslu toho kterého ustanovení řekne mnohem víc, než jakákoliv jiná kniha. Nadto disponuje perfektně propracovanou systematikou, díky které se autorovi daří neustále čtenáře obohacovat o poznatky, které by jinde nezískal.

Jistě, učebnice není celá. Ale ona ani neaspiruje k tomu, aby byla. Jedná se o „vybrané kapitoly“, tedy připouští neúplnost, což u ostatních není pravda. K tomu existuje druhý díl, „Ústavní právo České republiky: Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR“, který obsahuje zde absentující teoretickou část ústavy a ústavního práva vůbec, územní organizaci, politické strany, volby etc. Dohromady se už jedná o perfektní celek, který vás znalostmi ústavního práva nevyzbrojí perfektně, ale na magisterské úrovni mnohem lépe, než jakýkoliv jiný text a to i přes to, že informace v ní obsažené již do značné části neplatí – to proto, že obsahuje dostatečně kvalitní teoretické zakotvení, že explicitní pojmenování už vlastně není nutné – což nic nemění na faktu, že by se aktualizace hodila, spolu se vším, co se za deset let od roku 2013, tedy zavedení přímé volby prezidenta, změnilo. A bůh ví, že je toho, bohužel, hodně.