Výčitky svedomia přehled
Alba De Céspedes
V centre diela Výčitky svedomia na rozdiel od predchádzajúcich románov nestojí iba dnešná žena, ale aj dnešný muž ich problémy, pochybnosti a hľadanie. Je to román epištolárny — vo forme listov medzi hlavnými postavami, pričom sú tieto listy akousi spoveďou, ktorou sa očisťujú od výčitiek svedomia. Hlavné postavy rozdeľuje neprekonateľná svetonázorová bariéra. Na jednej strane stoja ateisti Francesca a Gerardo, nekompromisní k sebe i k ostatným, nezakrývajú si podstatu svojich problémov. Postupne si vyjasňujú i svoj vzťah k sebe a neboja sa riskovať, lebo chcú žiť inak tak, ako to človeku káže svedomie. Na druhej strane stoja „kresťania" - meštiaci ktorí si pod kepienkom svojej viery neodrieknu nijaké potešenie.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Výčitky svedomia. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Hm, buď jsem nepochopila nebo jsme se s autorkou těžce minuly, ale osudy těchto bohatých, zpovykaných a nepochopitelně jednajících lidí mě nechaly zcela chladnou. Přišlo mi, že se v životě těžce nudí, tak si vymýšlí problémy.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Výčitky svedomia v seznamech
v Přečtených | 14x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 42x |
v Chystám se číst | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
nevěra korespondence italská literatura úspěch milostné vztahy romány v dopisech, epistolární rományAutorovy další knížky
1984 | Výčitka |
1979 | V noční tmě |
1970 | Kočka |
1958 | Předtím a potom |
1942 | Nikdo se nevrací |
Pět hlavních postav v megalomanském dialogu, který je vlastně pěti izolovanými monology, předávanými formou korespondence či deníkových záznamů. Ne každému může tato podoba románu vyhovovat, a zpočátku není jednoduché všechno to vylévání citů a frustrací akceptovat. Je nicméně překvapivé, jak Alba de Céspedes dokáže zaujmout a své čtenáře připoutat k tématům o kterých vypráví. Najednou cítíte spříznění se všemi těmi de facto odtažitými problémy pětice aktérů, které vám zpočátku byly lhostejné. Stojíte jím po boku, přestože jsou vám možná nesympatičtí, nebo nechápete jejich činy a postoje. Citová odtažitost na straně jedné a podivné milostné vzplanutí na straně druhé je v obou případech jakýmsi útěkem od reality, strachem před druhými i sebou samými. I když se to nezdá, pomalu se stupňuje i napětí až k finálovému rozmítání, které sice možná neodpoví na jedinou z otázek, zato nenechá kámen na kameni. Výčitka je čtení tiché, nenápadné, ale zajímavé.