Vyhaslý případ přehled
Graham Greene
Nový román předního angl. spisovatele se odehrává v leproserii v hlubinách konžského pralesa a jeho námětem je zápas slavného katolického architekta o pravý, lidský smysl života. Zatímco druhý se stává v okamžiku, kdy zjistí, že je potřebný a užitečný lidem, opět člověkem schopným se obětovat. Je to příběh dívky, která nešťastně provdána a přinucena žít v rovníkové Africe bez jakékoli možnosti společenského vyžití, touží opustit svého manžela a vrátit se do Evropy, a která také své touze nakonec obětuje i život neznámého člověka – umělce, který do Afriky prchá před životem v civilizované Evropě.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1962 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
A Burnt-Out Case, 1960
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vyhaslý případ. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
Graham Greene patří k velkým literárním realistům 20. století, a to se moc tenkrát nenosilo, jak poznamenává v přidaném doslovu David Lodge. Jeho knihy jsou vždy jiné a přeci sdílí to samé, otázku po víře. Greenovy romány jsem se naučil postupně milovat a dnes si už neumím představit, že bych Greena nikdy nečetl. Jednou však dočtu i to poslední, co napsal, a pak mi nezbude, než se opět vrátit na začátek a začít číst znovu. Je jen málo knih, které si zasluhují, aby se k nim vracelo. Ty Greenovy jistě mezi ně patří.
Ve Vyhaslém případě se dostává do tropické Afriky, kde je opět vidět, že Greene své romány nejen psal, ale měl i dost zažito, a tak je jeho popis tamějšího světa velmi přesvědčivý, a ač Greene v předmluvě tvrdí, že místa a postavy jsou čiré fikce, tak mu to moc nemůžu věřit. Realistické romány mám rád, a Greene ukazuje, že dobrou realistickou literaturu lze psát i v moderní literatuře. Greenovy dialogy mezi postavy patří k nejlepším částem jeho románů, jelikož jsou tak opravdové, že mě to až někdy zaráží. Někdy je třeba si přečíst dialog dvakrát a vícekrát, než člověk prokoukne, co tím daná postava vlastně chtěla říct. A kde jinde bychom se měli pozastavovat nad tím, co říkají jiní lidé, než právě v románech, tam lze zastavit čas, zaklapnout knihu a chvíli přemýšlet, v životě to tak snadné není. Možná proto nám literatura dává poznat to, čeho často v plynoucí realitě nejsme schopni si uvědomit.
Greene, ač někdy označován za autora detektivních, špionážních či napínavých románů, se všem těmto laciným nálepkám vymyká. Patří mezi tu hrstku skutečně výtečných autorů, kteří jsou nezařaditelní.
"Sebevyjádření je tvrdá a sobecká záležitost. Pohltí v člověku úplně všecko, i člověka samého. Nakonec zjistí, že už nemá ani sebe samého, a že už tedy nemá co vyjadřovat." (s. 52)
"Někdy si říkám, že pátrat po utrpení a pamatovat si utrpení je jediný způsob, jakým se člověk může spojit s podstatou veškeré lidské existence. Utrpením se stáváme součástí křesťanského mýtu." (s. 135)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vyhaslý případ v seznamech
v Přečtených | 42x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 37x |
v Chystám se číst | 23x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Afrika anglická literatura víra nemocnice, špitály osamělost společenské rozdíly lepra společenské romány životní krize ztráta soukromíAutorovy další knížky
1957 | Tichý Američan |
1947 | Moc a sláva |
1994 | Lidský faktor |
1964 | Ministerstvo strachu |
1961 | Náš člověk v Havaně |
Vyhaslý není to samé jako vyhořelý.
A to si tak jednou zabodnete prst na točícím globusu.Pryč z civilizace,říkáte si.
Cílová destinace Kongo.Misie + nemocnice pro malomocné.Zkoušíte se,hledáte.
Důvěru ztracenou lidskou.Když ani víra nepomáhá.Protože vás to semele.
Stavět katedrály.Dotknout se nebe.Žít ve věčnosti.Pošetilé.Jsme tím přímo opilí.A v dáli se tyčí království.Zámek třpytivý.Jaká zasloužená odměna.A to je vše.Je to tak prosté.
Neveselo truchlivo.Už to vypadá,že vše v pohodě bude.Hlavně se z toho neposrat.
Víra obklopující.Zdrženlivá.Co by byla víra bez hříšníků.Jedno bez druhého být nemůže.
O ženských prostořekých či cudných.Poněvadž lidské bytosti jsou komplikovaná stvoření.
Náboženství svého ega.Masturbace o svém já.Utrpení a vykoupení.
Minulost jde za ním a neschová se.
Marnost nad marnost.Malicherné soužení.Chtěl jenom žít.
Greenovka jak víno.Pozvolně vtahující.Napětí a to hlavně v samotném závěru vygradované.
Nevídaná harmonie.Vytříbená literatura.