Vyprávěj mi o komunismu přehled

23.05.2024

Některé kapitoly jsou sebestredne, jiné zavadejici.

12.05.2024

„V letech 2018 - 2021 jsme zažili na šedesát veřejných debat s našimi čtenáři po celé České republice,“ píší v úvodu své knihy Vyprávěj mi o komunismu její autoři Johana Hovorková a Pavel Šafr. „Naše vystoupení a následné živé diskuse se týkaly tehdejších politických poměrů, které jsme společně s našimi příznivci vnímali jako poměrně frustrující, a hledali jsme metody, jak čelit politické a mediální manipulaci.“ Autoři během svých cest viděli krásu i zajímavosti naší země, ale i to, „jak je v mnoha ohledech stále zanedbaná, poškozená a zraněná důsledky chování tehdejších vládců. Stručně řečeno, všude jsme viděli pozůstatky režimu komunistické strany, jemuž hovorově říkáme ,doba komunismu, ačkoli ten pravý komunismus měl podle marxistické ideologie přijít teprve v zářné budoucnosti…“
Autoři se s pozůstatky komunismu setkávali nejen v krajině a městech, ale i v chování a myšlení lidí. Jejich kniha o jedenácti kapitolách vychází ze stejnojmenného podcastu, v němž autoři dospěli k závěru, že „před rokem 1989 byla v Československu totalita, která se dotýkala v podstatě všech aspektů života. Nejde nám o politologicky přesné pojmosloví. Jde nám o dennodenní realitu života společnosti, jež je ze všech stran sešněrovaná režimní kontrolou, podrobená neustálé ideologické masáži a zbavená mnoha příležitostí i rozvoje v moderním světě.“
Názvy jednotlivých kapitol jasně vymezují témata, kterým se Hovorková a Šafr věnují s otevřeností, kritičností a někdy i s humorem a ironií, což přispívá ke čtivosti knihy: Se Sovětským svazem na věčné časy; Píseň práce; Po práci legraci: Kultura a zábava v éře normalizace; Dobrou chuť! Co jsme jedli, pili a jak jsme hodovali; Národní fronta aneb Volnočasové aktivity pracujících; Normalizace v médiích; Město, venkov, doprava. Jak to tu vypadalo; Sloupy režimu: policie, armáda, Lidové milice; Jak se lidé za komunismu chovali; Jací byli komunisté a kdo stál proti nim; Komunismus v nás aneb Temné dědictví.
Autoři spolu vedou živý dialog a kniha je dále obohacena o příspěvky několika dalších osobností na různá témata: například Jan Rejžek vzpomíná na srpen 1968, Vladimír Just na herce Miloše Kopeckého, Dan Hrubý na normalizační hospody, Petr Volf na paneláková sídliště a brutalismus, Jan Jandourek na studia teologie, Karolína Němcová na advokáta Pavla Wonku; Pavel Šafr v jednom dodatečném příběhu vzpomíná na svého otce a Johana Hovorková na časopis Melodie, který se normalizátorům podařilo téměř zničit. Podařená kniha je mozaikou o životě za normalizace a vlády komunistické strany pro ty, kteří si chtějí připomenout dobu, ve které žili, i pro ty, kteří ji nezažili a chtějí se o ní něco dozvědět. Doprovází ji řada dobových fotografií.