• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Vyprávěj mi o komunismu - Pavel Šafr

Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním životě před rokem 1989. Pavel Šafr tu dobu zažil, Johana Hovorková se ptá. Právě... detail knihy

Nové komentáře u knih Pavel Šafr

Češi mezi pravdou a lží: Příběhy z české historie očima novináře

„Kniha velmi užitečná, přemýšlivá, mysl otevírající. "Když se Řehoř Samsa v próze Franze Kafky Proměna probudil a zjistil, že je ošklivým tvorem, nijak za to nemohl, nevybral si to. Zeman se ale pro osobní proměnu své bytosti rozhodl sám."“... celý text
— Vidlička

---

Vyprávěj mi o komunismu

„Některé kapitoly jsou sebestredne, jiné zavadejici.“
— tuntavala

---

Vyprávěj mi o komunismu

„„V letech 2018 - 2021 jsme zažili na šedesát veřejných debat s našimi čtenáři po celé České republice,“ píší v úvodu své knihy Vyprávěj mi o komunismu její autoři Johana Hovorková a Pavel Šafr. „Naše vystoupení a následné živé diskuse se týkaly tehdejších politických poměrů, které jsme společně s našimi příznivci vnímali jako poměrně frustrující, a hledali jsme metody, jak čelit politické a mediální manipulaci.“ Autoři během svých cest viděli krásu i zajímavosti naší země, ale i to, „jak je v mnoha ohledech stále zanedbaná, poškozená a zraněná důsledky chování tehdejších vládců. Stručně řečeno, všude jsme viděli pozůstatky režimu komunistické strany, jemuž hovorově říkáme ,doba komunismu, ačkoli ten pravý komunismus měl podle marxistické ideologie přijít teprve v zářné budoucnosti…“ Autoři se s pozůstatky komunismu setkávali nejen v krajině a městech, ale i v chování a myšlení lidí. Jejich kniha o jedenácti kapitolách vychází ze stejnojmenného podcastu, v němž autoři dospěli k závěru, že „před rokem 1989 byla v Československu totalita, která se dotýkala v podstatě všech aspektů života. Nejde nám o politologicky přesné pojmosloví. Jde nám o dennodenní realitu života společnosti, jež je ze všech stran sešněrovaná režimní kontrolou, podrobená neustálé ideologické masáži a zbavená mnoha příležitostí i rozvoje v moderním světě.“ Názvy jednotlivých kapitol jasně vymezují témata, kterým se Hovorková a Šafr věnují s otevřeností, kritičností a někdy i s humorem a ironií, což přispívá ke čtivosti knihy: Se Sovětským svazem na věčné časy; Píseň práce; Po práci legraci: Kultura a zábava v éře normalizace; Dobrou chuť! Co jsme jedli, pili a jak jsme hodovali; Národní fronta aneb Volnočasové aktivity pracujících; Normalizace v médiích; Město, venkov, doprava. Jak to tu vypadalo; Sloupy režimu: policie, armáda, Lidové milice; Jak se lidé za komunismu chovali; Jací byli komunisté a kdo stál proti nim; Komunismus v nás aneb Temné dědictví. Autoři spolu vedou živý dialog a kniha je dále obohacena o příspěvky několika dalších osobností na různá témata: například Jan Rejžek vzpomíná na srpen 1968, Vladimír Just na herce Miloše Kopeckého, Dan Hrubý na normalizační hospody, Petr Volf na paneláková sídliště a brutalismus, Jan Jandourek na studia teologie, Karolína Němcová na advokáta Pavla Wonku; Pavel Šafr v jednom dodatečném příběhu vzpomíná na svého otce a Johana Hovorková na časopis Melodie, který se normalizátorům podařilo téměř zničit. Podařená kniha je mozaikou o životě za normalizace a vlády komunistické strany pro ty, kteří si chtějí připomenout dobu, ve které žili, i pro ty, kteří ji nezažili a chtějí se o ní něco dozvědět. Doprovází ji řada dobových fotografií.“... celý text
— milan.valden

---

---

Vyprávěj mi o komunismu

„S touto knihou jsem naprosto souznila. Je v ní spousta zajímavostí a fotografií, doplnila jsem si vědomosti. Pavel Šafr komunismus popsal přesně. Jen mám obavu, že generaci, která ho nezažila, moc neosloví. Je to kniha spíše pro pamětníky.“... celý text
— Eva03

---

Vyprávěj mi o komunismu

„Předně musím uvést, že jsem nikdy nehájil, nehájím a nikdy hájit nebudu komunismus. Osou této knížky je rozhovor obou autorů, který je po novinářské stránce prachbídný. Johana Hovorková je sice vystudovaná novinářka, ale její reakce na Pavla Šafra jsou povětšinou dětsky infantilní, viz třeba: „Počkej, vždyť ony byly vlastně občanky takové sešitky, že? Tu měl ještě můj děda“. Jindy zase dává najevo svou neznalost tehdejší reality například: „Jak mohl takový herec jako Miloš Kopecký hrát v blbosti jako Nemocnice na kraji města?“ nebo: „To bych se styděla, že jsem také žena“. Šafrovy odpovědi mi připomínají fanatickou komunistickou propagandu padesátých let, jen role se obrátily. Knihu jakžtakž zachraňují příběhy uvedené na konci každé kapitoly. Suma sumárum: peníze, které za publikaci utratíte jsou doslova vyhozené z okna. Lepší je investovat do práce seriózního historika, kde se o této bezesporu strašné době dozvíte víc. P.S.: ne, nejsem volič ANO, SPD, PRO, nebo jiných zrůdných politických spolků. Tuhle knížku do své sbírky rozhodně nezařadím a budu si však hodně rozmýšlet, jestli si někdy koupím nějakou další s logem Forum24.“... celý text
— hnatlubo