Vyvrhel přehled

24.04.2024

Čekala jsem, že prvních cca 100-150 stran se budu seznamovat se světem, akce tu moc nebude a budu se jen snažit zorientovat v postavách. Omyl, začínáme pěkně zostra a svět je představován za pochodu.

Kdo by čekal nějaké obr fantasy plné čarodějnic, upírů atd., tak by byl poměrně zklamaný, jelikož prvků fantasy je zde dost pomálu. Mně to ale nevadilo.

Ráda jsem se vžila do života drsných zbojníků, do života v lese, a upřímně mě to bavilo víc, než nějaké víly atd. Přišla jsem si jako v nějakém..asi historickém románu s prvky fantasy. A to, jak jsem zjistila, mám ráda.

Co se mi také líbilo, tak je to, že autor jede ve stylu Martina. Máte oblíbenou postavu? Myslíte si, že bude pro děj důležitá? Šupito -hlavička pryč. GENIÁLNÍ! Plné zvratů.

Co knize maličko uškodilo, tak je přeci jen rozsah. Teda alespoň za mě. Alwyn tam nemusel mít tolik niterních úvah a bylo by to super. Upřímně mě někdy štvaly tak, že bych knihu hodnotila na 75%, ale 3 a 3/4..to jsme zase v jiné knize takže hodnotím na 4*.

Konec také překvapil, se strachem jsem otáčela stránky, že to skončí otevřeně, ale ne. Pokračování si přečtu ráda, ale teď mám klid na duši, jelikož je to dost uzavřené.

Celkově spokojenost a milé překvapení.

Vydržel jsem po stranu 150. Je to šíleně rozvláčné a ... nudné. Anthony Ryan píše knihy, které čtu jedním dechem (Vélin Al Sorna) a pak knihy, které jako by napsal někdo jiný - o dva řády slabší - a toto je jedna z nich. Nebo možná není, ale já nemám čas prokousat se tou nudou na konec 632 stránkové knihy, jestli se to náhodou nezlepší. Život je krátký na to, abychom ho utráceli čtením špatných knih.