Vyvrhel přehled

12.11.2024

Vyvrhel je neuvěřitelně vtipný, sprostý, nekorektní. Čekala jsem podomácku vyrobený toluen, dostala jsem čistý koks. Hauser chrlí jednu historku lepší než druhou a je úplně jedno, jestli se skutečně staly nebo jestli si je vymyslel. Naopak - možná by bylo úplně nejlepší, kdyby si to celé vyfabuloval, protože pak bychom zde měli vypravěče a autora, který bude i dál oslnivě stroboskopicky blikat z našeho českého discolandu. Ano, jsou to taky drby, ale podané tak poutavě, jako kdyby vstal z mrtvých Hrabalův strýc Pepin. To sice možná trochu přeháním, ale je mi to jedno. V jedné z kapitol se autor odhaluje, že byl počat a narodil se jako alibi dvou komunistických špionů. Chce se mi říct, zaplať pánbu za to! Kdejaká unylá autorka by se z podobného traumatu vypsala ublíženou, nekonečně nudnou románovou trilogií, zde je to pouze jedna z mnoha kapitol. Doporučuji!

07.11.2024

Je mi i z nějakých osobních zážitků zřejmé, že Samir asi osobně nebude vždy nejlepší parťák do nepohody a poslední léta už mi některé snahy šokovat přijdou až moc na krev. Stále je však pro mě jednou ze zásadních postav porevolučního hudebního undergroundu a Vanessa bude už navždy svítit jako jedna z kapel, které na mě měly v mládí zásadní vliv a co se v mládí naučíš, že.... Síla Samira asi nikdy nebyla v nějaké zpěvní virtuozitě, ale byla to vždy show a textař je to excelentní. Dar jazyka se projevuje i v této knize, která se čte jedním dechem a pár pasáží člověk musí větrat i delší dobu, byť zvyklý na ledacos a vlastně je tam i celkem dost prostoru k zamyšlení, byť to zprvu může působit jen jako povrchní příval šokujících historek. Chápu, že autorův styl (v širokém slova smyslu) nemusí být pro každého, ale o to se tento pán opravdu nikdy nesnažil a je to dobře. Byť bylo jasný, že tohle nebude úplně vyčerpávající kronika 90. let, tak stejně z toho prostě cítím, že je to trochu odfkláknutý, sorry. I bych pochopil, že autorův styl není nějaké hluboké zpytování sebe sama a spíše nazírá okolí, tak je to stejně promarněná příležitost. Historek i figurek je vlastně jen pár, spousta vele zajímavých linek jen načrtnutá a rychle opuštěná (dětství, rodiče aj.), případně se nějaké linky či věci už objevily v předcházející Bibliii, ale nechce se mi vytvářet nějakou srovnávací analýzu. Nicméně řečí čísel, kniha má 256 stran, z toho 50 stran jsou hudební texty (máme na CD a něco i v Biblii), 20 stran rozhovor se Staňkem a cca 40 stran nerealizované scénáře. Neříkám, že to nejsou zajímavé věci, ale po odečtení obrázků tady zbude cca 100 malých stran memoárů. Nelituju koupě a fanouškům trochu ostřejší zábavy nebo prostě Vanessy / Samira čtení doporučit určitě mohu, ale je to prostě jen jednohubka a já čekal mnohem víc, především co do kvantity, ale i co do hloubky některých linek, ale tam už to můžu vnímat jako nějakou licenci, styl, osobností rys. Prostě memoáry se píšou i několik let a má to svůj důvod a je trochu škoda, že tahle stručná knížka může stát v cestě vydání nějakých budoucích, objemnějších. Ale nevím, třeba to jen patří do současného světa, kdy už mají lidi problém dočíst odstavec nebo titulek a vlastně tenhle turbo průlet padesáti lety života jednoho excentrika je dostačující, udělejte si názor sami. Subjektivně v mých očích také hodnocení knihy neprospívá nedávno zhltnutá biografie Marka Lanegana, který přeci jen, při vší úctě k Hauserovi nebo pražskému podsvětí obecně, hrál v mnoha ohledem poněkud jinou ligu.