Vzpomínám na Rozinkovou louku přehled
Gudrun Pausewang (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69941/vzpominam-na-rozinkovou-louku-6t2-69941.png
4
61
61
Kniha vzpomínek sudetské Němky na dobu od poloviny třicátých let přes druhou světovou válku i těžké časy po jejím konci přináší autentický pohled na téma dodnes aktuální a bolestné pro Čechy i Němce. Poutavě napsaná kniha může přispět k opětovnému sblížení obou zainteresovaných národů.
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2001 , Aurora (Praha)Originální název:
Fern von der Rosinkawiese a Geliebte Rosinkawiese
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vzpomínám na Rozinkovou louku. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Psáno chvílemi poutavě, chvílemi jako slohová práce žákyně 6.třídy a chvílemi jako výlet Cimrmanů do Liptákova. Každopádně zajímavá osobní zpověď reálného příběhu. Takže 3,5*, jenže Mladkov, Orlické hory a mě blízká historie a lokalita ...takže nakonec 5*.
Kniha mě mile překvapila. Dozvěděla jsem se toho spoustu o tehdejší době a bylo zajímavé sledovat myšlenkové vývoje autorky, která se toho za svůj život spoustu naučila.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vzpomínám na Rozinkovou louku v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 90x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 9x |
| v Knihotéce | 6x |
| v Chystám se číst | 77x |
| v Chci si koupit | 29x |
| v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) vzpomínky 30. léta 20. století sudetští Němci Sudety regionální literatura Orlické hory Králicko MladkovAutorovy další knížky
| 2001 |  Vzpomínám na Rozinkovou louku |
| 1987 |  Mrak |
| 2004 | Sága rodu Rotwengelů |
| 1981 | Karneval a Velký pátek |
| 2009 | A ještě jsem ti chtěla říct... |
Místo hlavního děje je mi velice blízké, neboť kolem něj často jezdím a chaloupku nedaleko malého rybníčku jsem obdivovala již od prvních chvil, co jsem se do kraje nastěhovali. Po 40 letech jsem se dozvěděla její historii. Styl knihy vás chytne a nepustí, dokud nezavřete knihu dočtenou...a teď se v tom člověče plácej. Pocházím z rodiny , jejíž kořeny jsou daleko od Mladkova, jsem ve zdejším kraji tak zvaná naplavenina a můj děda budoval pohraniční opevnění, Boudu jsem znala již z vyprávění. Začala jsem kraj a jeho tragédii vnímat ponejprv jako člověk, jemuž tzv "češství "vlili předci do žil a mám v paměti návštěvy a arogantnost vysílaných Němců, kteří se v 80 letech vraceli do svých ztracených domovů. Jaká bych byla já, kdyby mi někdo ukradl domov? Nevím...Stejně tak nevím, jaká bych byla, kdyby mi někdo vzal rodinu a zavřel do koncentráků. Vím o sobě jediné...neodpustím zlo a křivdu....a to jsem válku nezažila. Po staletí žili vedle sebe oba národy v relativním klidu...a přijde kdosi, kdo davu nakuká, že jsou něco víc...a ve světě nezůstane kámen na kamení....A je tady stale, znova a znova....Člověk dokáže zfanatizovat dav a dav už se nezastaví. Lidé se likvidují navzájem...Smutno je na světě...