Vzpomínky na Editu Steinovou přehled
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410818/mid_vzpominky-na-editu-steinovou-y4S-410818.png
4
9
9
Tyto stránky jsou zasvěceny památce ženy, která jako zdaleka viditelný signál vzplanula v době, jež milovala temnotu víc než světlo. Proto musel její život zhasnout násilím.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vzpomínky na Editu Steinovou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Terezie Benedikta od Kříže (občanským jménem Edita Stein) byla velmi silnou osobností, o jejímž životě vypovídají právě vzpomínky jejích současníků - především z akademických kruhů a oblastí jejího pozdějšího řeholního života.
Publikace pojednávající o všech její důležitých životních etapách - studiu filosofie, rozhodnutí ke konverzi (od judaismu ke katolické víry), vstup do kláštera (spojený s obrovským vnitřním bojem - sloužit Bohu nebo být poslušna židovským rodičům), později pak internace ve Westerborku a smrt v koncentračním táboře Osvětim-Březinka.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vzpomínky na Editu Steinovou v seznamech
| v Přečtených | 8x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 6x |
| v Chystám se číst | 7x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) světice řeholní, klášterní život karmelitky křesťanská mystika mučednice
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Keď mu Spoločnosť analytickej psychológie predložila zozbierané spisy obohatené o jeho životopis, vyslovil Carl Gustav Jung po ich prečítaní nádhernú myšlienku: "Chvála Bohu, že som Jung a nie jungián! Toľké klamstvá!"
Myslím, že v tejto knihe nespoznáme Editu Steinovú, skôr akúsi úctu k tejto osobe, ktorá vyplývala z jej nadania, vytrvalosti a odvahy. Obdiv, ktorý prechovávali k jej činom a slovám súčasníci jej životnej cesty. Problém je, že Edita v celom tom kompiláte úctivých memoárov pôsobí ako dokonalý ideál ľudskosti, ktorý nepripomína človeka s jeho "errare humanum est". Ak siahnete po prameňoch napríklad o jej súčasníčke Simone Weill, ktorá mi je v mnohom sympatickejšia, nájdete mnoho ľudského - strachu, previnení, pochybení, životných nemotorností. Editu vykresľujú priatelia a blízky samozrejme bez zreteľu na to ľudské - je to škoda. Keď čítam napríklad vynikajúci životopis Štefánika od Banáša, v mojich očiach Štefánik ešte viac rastie, keď vďaka autorovi zisťujem, že mal práve tak nedostatkov ako kvalít.