Vzpomínky na Polsko přehled
Witold Gombrowicz
S tvorbou Witolda Gombrowicze (1904–1969), polského prozaika, dramatika a esejisty, se čeští čtenáři již měli možnost seznámit, a to jak s jeho stěžejním románem Ferdydurke, tak s proslulým Deníkem, i s dalšími díly. Vzpomínky na Polsko Gombrowicz psal pro polské vysílání rádia Svobodná Evropa. Na pozadí osobních zážitků a zkušeností z dětství a mládí, z dob svých literárních začátků a pronikání do uměleckého světa v nich nadlehčeným tónem načrtává obraz meziválečného Polska se všemi jeho četnými problémy. Texty Witolda Gombrowicze obsažené v tomto svazku jsou přeloženy z polského originálu Wspomnienia polskie. Wedrówki po Argentynie, vydaného v roce 1977. Překlad je pořízen podle vydání z roku 1991 (Res Publica, Varšava). Český překlad zahrnuje texty Huba a tvář, Rozhlasová diskuse, která se neuskutečnila a Vzpomínky na Polsko. Kniha nezahrnuje Wedrówki po Argentynie.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2001 , PeriplumOriginální název:
Wspomnienia polskie, 1977
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vzpomínky na Polsko. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vzpomínky na Polsko v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 7x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 2x |
Autorovy další knížky
1997 | Ferdydurke |
2007 | Kosmos |
1997 | Pornografie |
2009 | Posedlí |
1994 | Deník I. (1953–1956) |
Poměrně složité dílo na čtení a to v mnoha ohledech - rozkolísaný duch autora a mnoho historických (literárních) postav pro mne ne tolik známých.
První dva texty - Huba a tvář a Rozhlasová diskuse, která se neuskutečnila - mne příliš nezaujaly. S neznalostí autora mi vyvstávaly myšlenky: " "Chudák" spisovatel, on to má tak těžké". Ale bylo to spíše mým nepochopením jeho osoby. V poslední době jsem totiž četla knihy z dob války (z ghett) a pohledu na ni ze strany Židů. Proto mi nářky autora Gombrowicze přijdou až malicherné.
Gombrowicz je k polskému lidu velmi kritický. Pramení to z jeho nevyrovnanosti. Přijde mi, že sám se nikdy ve skutečnosti neukotvil. V textu jsem mnohdy nechápala důvody jeho chování, a následně na to přišlo z jeho strany vysvětlení. Co se týče kritiky, kterou kolem sebe šíří, je směřována k nadřazeným vrstvám obyvatelstva. Co je mi sympatické, jeho vztah k Židům. Avšak mi z líčení jeho příběhů nepřišlo, že by kdy nějakému pomohl. A proto mi přijde, že se choval stejně jako ti, které kritizoval. Což sám mnohdy v knize uváděl.
Řekla bych, že knihu budou číst s nadšením spíše historici a literáti, kteří se ve světě literatury pohybují a vyznají se ve všech těch jménech, které v knize zaznívají. Z mé strany byla snaha se o literátech v knize uvedených dozvědět více, což vedlo ale k odkládání knihy. Také jsem od ní čekala trochu něco jiného. Kniha je autorovou autobiografií, resp. části jeho života odehrávající se ještě v Polsku, ze kterého vycestovává do Francie (Paříže), Rakouska (Vídně), nebo Itálie (Řím a Benátky, kde kniha končí).
Malé doporučení na závěr. Autor v knize popisuje své jiné knihy. Třeba i ty, které jsou zde v Databázi knih hodnoceny negativně (Trans-Atlantik, Ferdydurke). Možná, pokud si přečtete Vzpomínky na Polsko dříve, než jeho další díla, pochopíte i Gombrowiczova díla ostatní. Já to časem vyzkouším.