Sabbatiny světy přehled

21.02.2024

„Stěny tu byly rudé jako syrové maso lesknoucí se krví. Byly i žebrované jako svalovina. Obklopoval je odporný puch. Vycházel z hluboké nádrže uprostřed místnosti. Nad ní byl rozkročen obrovský zmučený stroj. Celý pokroucený a s trčícími ostny nepřipomínal nic, co Culcis dosud viděl. Bylo to něco jako vrtná plošina, částečně kovová, částečně tvořená organickou hmotou. Měla čtyři pseudotesáky, zaryté hluboko do půdy a pumpovala a nasávala do té krvavé břečky čirou kapalinu.“

„Muž se zapotácel, rukama si sevřel ránu a zřítil se z cestičky do krvavé břečky. Okamžitě se potopil, jako kdyby ho jeho velká váha nebo něco stáhlo dolů. Čarodějnice zavřískala potěšením. Další oběť pro Ničivé síly.“

Hodnocení knih z oblíbených sérií je někdy zatraceně těžké. Gauntovi duchové bez debat patří oprávněně k tomu nejlepšímu, co lze ve Warhammeru 40k nalézt. Člověk chce dát téměř automaticky nejvyšší hodnocení, už jen kvůli tomu univerzu, kvůli známým a oblíbeným postavám a příběhům. Tato povídková sbírka rozšiřuje některé stávající příběhy, přidává některé nové a celkově vyplňuje některá bílá místa ságy Gauntových Důchů. Ve srovnání s posledními přírůstky a naprostými peckami jako „Jedině smrtí“, „Krvavý spolek“ nebo „Dosah spásy“ však zůstává spíš v průměru. V úvodu Dan Abnett osvětluje motivace a důvody proč sbírka vznikla. Před každou povídkou je pak krátká poznámka, taktéž z pera Abnetta, stručně představující autora povídky, uvozující příběh do kontextu nějakého většího schématu, komentující vznik, apod. Tyto poznámky jsem vždy se zájmem přečetl, prozrazují další střípky na pozadí tvorby oblíbeného univerza. Samotné povídky, jak bývá obvyklé, mají kolísavou kvalitu. Kladně hodnotím zejména ty, kde mě nějakým způsobem zaujala nějaká zajímavá nebo výrazná postava nebo událost, tj. tam kde si přes krátký formát vytvořit k protagonistům nějaký vztah. Za sebe bych vyzdvihl „Krédo Apoštolů“, „Královražda“ a „Modrá krev“. Zbytek je spíše průměr. Fandové Warhammeru 40k a zejména fandové ságy Gauntových Duchů by sbírku nicméně vynechat neměli. Více u jednotlivých povídek.

„Takto jsou ničeny sny a dobré úmysly upadají v zapomnění. Všechno se obrací v prach a zbývá jen slepé válčení v ruinách měst proti mužům, kteří bývali bratry, dokud je o rozum nepřipravilo šílenství.“