Vojevůdce přehled

23.09.2024

„Jak příhodné. Jak odpovídající zrádné povaze vesmíru. Služba končí jedině smrtí, ale bolest jí nekončí. To je něco, co vám kněží a hierofanti neřeknou. Smrt není konečné osvobození od bolesti. Bolest s vámi zůstane. Bude se vás držet navěky.“

Příběh navazuje přímo na Dosah spásy. Od začátku je atmosféra depresivní, temnější, než bývá u této série obvyklé. Vesmír je kruté a krvavé místo, vesmír Wh40k zvlášť. Cesta z Dosahu spásy zpět do Impéria neprobíhá vůbec dobře. Dochází k zásadním událostem, které změní osud Duchů a zejména Gaunta samotného. Následuje dění na planetě Urdesh, příběh je opět spíše komornější, introspektivní, i když na větší bitvy a intenzivní akci dojde také. Zacílení je zřejmé: vnitřní dění v pluku, pokus o regeneraci a konsolidaci, politika, intriky a situace kolem Gaunta, velitelů tažení a samotného Vojevůdce a v neposlední řadě události přímo související s nákladem přivezeným z Dosahu spásy, s artefakty arcinepřítele a nevyhnutelným zapojením imperiální Inkvizice. Díl je celkově temnější, atmosféra intenzivní. Děje se toho hodně a děje se to svižně, nikde není hluché místo, nikde se to nezasekává. Autor opět ukazuje, že v krutém světě Wh40k to nikdo nemá jisté, jedna ze ztrát je tentokrát obzvlášť bolestivá. Postupem času si čím dál víc vážím autorů, kteří dokážou vytvořit silný a hluboký vztah mezi čtenářem a protagonisty příběhů, Abnettovi se to zde za ty roky povedlo bezchybně a dokonale. Čtenář s Duchy žije, o to víc ztráty bolí. V textu je několik odkazů na povídky ze sbírky „Sabbatino tažení“, nejsou úplně podstatné, přesto pro úplnost doporučuji povídky nevynechat, ukazují některé podstatnější i méně podstatné detaily kolem vybraných postav z řad Duchů, ale též celkový strategický vývoj kolem Synů Seka a Krvavého spolku. Konec je hodně otevřený, vše netrpělivě čeká a vyhlíží další díl. Skoro jsem si vynadal, že jsem nepočkal taky. Pro fanoušky Duchů povinnost.