Watchmen: Strážci přehled

04.12.2024

Nebudu a ani nemusím psát zde svůj kladný komentář ke knize. To již udělali v příspěvcích níže jiní...
Já se zaměřím více na celkovou grafickou úpravu a propracovanost komiksu - komiksů... Ta se dle mého moc povedla. I pana Janiše bych za překlad pochválila, neb při srovnání s originálem..., se opravdu vše, slovo od slova přeložit nedá. Na to má náš jazyk své úžasné výrazy a slova. A zde se je podařilo velice šikovně, obsahově rozvinout, nám čtenářům nabídnout...
Takže ano, já jsem naprosto spokojená. ; )

15.11.2024

„Dlouho jsme se dřeli, abychom vybudovali ráj, a nakonec jsme zjistili, že je plný hrůz.“

„Quis custodiet ipsos custodes?“

Monument mezi komiksy, jakékoliv další superlativy a nadšené výkřiky jsou v podstatě zbytečné a blednou před realitou. Přesto jich ještě pár doplním. Na úvod musím přiznat, že nemám moc rád superhrdinský komiks a tenhle je výjimka potvrzující pravidlo. Oni totiž Strážci nejsou klasičtí superhrdinové, se superschopnostmi, nezranitelní, nelidští. Strážci jsou obyčejní lidé, to je ten klíč.

Příběh je parádní a odráží bolesti doby, hluboká morální dilemata, zásadní společenské otázky, je usazený a vystavěný v linii alternativní historie, v jakési lehce despotické, temnější verzi USA. Studená válka je v plném proudu, atomové hodiny odměřující čas do konce světa se neúprosně blíží půlnoci. Atmosféra zmaru a beznaděje je všudypřítomná, strach z nukleárního Armageddonu prostupuje každou stránkou, každým obrazem. Postavy jsou výjimečné, archetypální. Nepřekvapivě. Protagonisté, jejich chování, reakce, morální postoje, lidskost, nebo naopak nelidskost a odlidštění, tvoří podstatnou – vlastně hlavní – část příběhu. Ani zdaleka nejde jen o zcela ikonického Rorschacha, nekompromisního, izolovaného, depresivního a paranoidního, ale zároveň mimořádně tvrdého, nebo o stejně ikonického Dr. Manhattana, nelidského, odlidštěného a snad ještě více izolovaného, zbaveného všech pout k jakkoliv zdánlivému lidství. Ostatní mají též svoje nezastupitelné role. Komediant, pragmatický, bezskrupulózní, agresivní, neřiditelný rebel a násilník, bez svědomí, bez lítosti. Ozymandias, dokonalý, avšak ve své dokonalosti stejně nelidský jako Dr. Manhattan. A konečně Hedvábný přízrak a Sůva, oba snad nejlidštější ze všech, neobyčejnější z neobyčejné skupiny hrdinů, a možná proto nejsympatičtější. Ona dokonale ženská kráska, pozorná, hodná, starostlivá a zároveň odvážná a silná. On, tichý, bez sebevědomí, nesmělý, plný zábran, jako obyčejný člověk, avšak mimořádně schopný ve svém alter egu Sůvy. Vztah mezi nimi je pak jedním z vrcholů příběhu. Až na výše uvedené výjimky jsou Strážci zcela lidští, nedokonalí, bez speciálních schopností – mimo Dr. Manhattana, odmítající lhostejnost, vybavení pouze odvahou a odhodláním porazit bezpráví, zastat se slabých. Někdy slabí, jindy silní, často ztrápení, smutní a v depresích, prožívající běžná lidská vítězství nebo naopak selhání. A hlavně odhodlaní převzít zodpovědnost a případně zaplatit cenu, bude-li to třeba.

Příběh vznikl během studené války a ve fiktivní studené válce se taktéž odehrává. Zároveň je však téměř mrazivě současný a střízlivý. Věty typu „pokud se někdo připravuje na krvavou válku, pak bude hlasitě a výmluvně plédovat za mír“, tnou hluboko a rozevírají i současné rány.

Fyzicky je kniha též mimořádná, sestavená z jednotlivých sešitů, mezi sešity jsou pak vloženy „dokumentární vsuvky“ v podobě dalších dílčích fiktivních detailů, např. historie Strážců, osobní detaily protagonistů a další poznámky pomáhající budovat atmosféru komiksu. Grafika je téměř archaická, jednoduchá, barvy základní, avšak výstižné, celek podmanivý, odrážející dobu a společenskou náladu, dokonale podporující zamýšlenou atmosféru.

Komiks je skvělý, možná jeden z nejlepších. Příběh je nezapomenutelný. Rozhodně jde o mistrovské dílo žánru. Doporučuji.