Watchmen: Strážci přehled
Alan Moore
„Quis custodiet ipsos custodes?“ ptali se už latiníci. Kdo střeží ty, kdož střeží nás? Je těžké dohlédnout na ty, kteří mají moc, i když jsou to normální lidé – a co teprve když mají schopnosti, o kterých se nám ani nesnilo. V roce 1984 vyšly dva komiksy, které změnily žánr – a dodnes se fanoušci hádají, který z nich je zásadnější. V jednom hrál hlavní roli Batman a Frank Miller ho pojmenoval Návrat temného rytíře – a u druhého si Alan Moore vystačil s jediným slovem. Watchmen, tedy Strážci. Oba komiksy mají hodně společného. Oba se dívají na svět superhrdinů novým pohledem, oba ničí mýty a oba balancují na pokraji apokalypsy. Ale tam, kde Miller ještě nabízí pozitivního superhrdinu, tam už má Moore obyčejné lidi s neobyčenými schopnostmi. Lidi někdy kruté, se svými úchylkami a tajnostmi, se špínou schovanou pod maskami. Ovšem lidi velmi mocné (a v jednom případě i všemocné). Jeden z nejzásadnějších komiksů všech dob (a tohle není laciná reklama, to je fakt).... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2009 , BB art , CrewOriginální název:
Watchmen, 1987
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Watchmen: Strážci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (80)
(10/10, přidávám do Doporučených) Ke komiksu jsem sice dostal v roce 2009 až skrze (povedený) film, takže jsem již věděl, co mě čeká, ale i tak nelituji jediné koruny, které jsem do něj investoval. Oproti filmu přináší samozřejmě nějaké detaily navíc (nejvíc se mi líbily přílohy z Masonovy knihy Pod kápí) a i jistý plán byl proveden trochu jinak, celková pointa však zůstává stejná. Opravdu zde nečekejte nějakou "Marvelovku" - maskovaní hrdinové jsou (až na jednoho :)), díky zákazu už v důchodu, spoustu věcí se dovídáme skrz flashbacky a autor se snaží o poněkud realističtější pohled, než jaký jsme v superhrdinských komiksech zvyklí. Komiksem nás provádí ponurá atmosféra hrozící jaderné války, která bohužel v roce 2024 (a stejně jako v komiksu díky Rusku) nepůsobí nijak nerealisticky - proto je teď pro ty, kdo se k tomuhle dílu ještě nedostali možná nejideálnější doba na čtení.
Anotace na zadní straně tvrdí: "Jeden z nejzásadnějších komiksů všech dob (a tohle není laciná reklama, to je fakt)." - a já nemůžu než souhlasit.
Úchvatné umělecké dílo. Vyjímečná věc, pro fandy komiksu povinnost vlastnit. Propracované, nadčasové, revoluční. Alan Moore je génius.
Související novinky (1)
Knižní novinky (38. týden)
13.09.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (2)
1988 -
Locus Awards
(Nonfiction)
1988 -
Eisner Award
(Best Limited Series)
Kniha Watchmen: Strážci v seznamech
v Právě čtených | 9x |
v Přečtených | 728x |
ve Čtenářské výzvě | 27x |
v Doporučených | 122x |
v Knihotéce | 282x |
v Chystám se číst | 122x |
v Chci si koupit | 59x |
v dalších seznamech | 13x |
Štítky knihy
alternativní historie zfilmováno komiksy superhrdinové jaderné zbraně Richard Nixon, prezident USA, 1913-1994 zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2005 | V jako Vendeta |
2005 | Watchmen: Strážci |
2003 | Z pekla |
2019 | Providence |
2008 | Ztracené dívky |
„Dlouho jsme se dřeli, abychom vybudovali ráj, a nakonec jsme zjistili, že je plný hrůz.“
„Quis custodiet ipsos custodes?“
Monument mezi komiksy, jakékoliv další superlativy a nadšené výkřiky jsou v podstatě zbytečné a blednou před realitou. Přesto jich ještě pár doplním. Na úvod musím přiznat, že nemám moc rád superhrdinský komiks a tenhle je výjimka potvrzující pravidlo. Oni totiž Strážci nejsou klasičtí superhrdinové, se superschopnostmi, nezranitelní, nelidští. Strážci jsou obyčejní lidé, to je ten klíč.
Příběh je parádní a odráží bolesti doby, hluboká morální dilemata, zásadní společenské otázky, je usazený a vystavěný v linii alternativní historie, v jakési lehce despotické, temnější verzi USA. Studená válka je v plném proudu, atomové hodiny odměřující čas do konce světa se neúprosně blíží půlnoci. Atmosféra zmaru a beznaděje je všudypřítomná, strach z nukleárního Armageddonu prostupuje každou stránkou, každým obrazem. Postavy jsou výjimečné, archetypální. Nepřekvapivě. Protagonisté, jejich chování, reakce, morální postoje, lidskost, nebo naopak nelidskost a odlidštění, tvoří podstatnou – vlastně hlavní – část příběhu. Ani zdaleka nejde jen o zcela ikonického Rorschacha, nekompromisního, izolovaného, depresivního a paranoidního, ale zároveň mimořádně tvrdého, nebo o stejně ikonického Dr. Manhattana, nelidského, odlidštěného a snad ještě více izolovaného, zbaveného všech pout k jakkoliv zdánlivému lidství. Ostatní mají též svoje nezastupitelné role. Komediant, pragmatický, bezskrupulózní, agresivní, neřiditelný rebel a násilník, bez svědomí, bez lítosti. Ozymandias, dokonalý, avšak ve své dokonalosti stejně nelidský jako Dr. Manhattan. A konečně Hedvábný přízrak a Sůva, oba snad nejlidštější ze všech, neobyčejnější z neobyčejné skupiny hrdinů, a možná proto nejsympatičtější. Ona dokonale ženská kráska, pozorná, hodná, starostlivá a zároveň odvážná a silná. On, tichý, bez sebevědomí, nesmělý, plný zábran, jako obyčejný člověk, avšak mimořádně schopný ve svém alter egu Sůvy. Vztah mezi nimi je pak jedním z vrcholů příběhu. Až na výše uvedené výjimky jsou Strážci zcela lidští, nedokonalí, bez speciálních schopností – mimo Dr. Manhattana, odmítající lhostejnost, vybavení pouze odvahou a odhodláním porazit bezpráví, zastat se slabých. Někdy slabí, jindy silní, často ztrápení, smutní a v depresích, prožívající běžná lidská vítězství nebo naopak selhání. A hlavně odhodlaní převzít zodpovědnost a případně zaplatit cenu, bude-li to třeba.
Příběh vznikl během studené války a ve fiktivní studené válce se taktéž odehrává. Zároveň je však téměř mrazivě současný a střízlivý. Věty typu „pokud se někdo připravuje na krvavou válku, pak bude hlasitě a výmluvně plédovat za mír“, tnou hluboko a rozevírají i současné rány.
Fyzicky je kniha též mimořádná, sestavená z jednotlivých sešitů, mezi sešity jsou pak vloženy „dokumentární vsuvky“ v podobě dalších dílčích fiktivních detailů, např. historie Strážců, osobní detaily protagonistů a další poznámky pomáhající budovat atmosféru komiksu. Grafika je téměř archaická, jednoduchá, barvy základní, avšak výstižné, celek podmanivý, odrážející dobu a společenskou náladu, dokonale podporující zamýšlenou atmosféru.
Komiks je skvělý, možná jeden z nejlepších. Příběh je nezapomenutelný. Rozhodně jde o mistrovské dílo žánru. Doporučuji.