Wetemaa: Kniha osudu jedenácti družiníků krále Gudleifra. Díl 4., Návrat přehled
Adam Andres (p)
Uplynul rok od chvíle, kdy se Gudleifrovi družiníci vydali přes moře do Jižního Edagwonu, aby odtud přivezli ostatky krále Uda. Na ubohé bárce se zatím vrátili pouze dva muži, aniž by cokoliv tušili o osudu zbytku výpravy. Jejich druhové se zatím na útěku z Peanfalehu dostali do Severního Edagwonu,kde na ně číhá nebezpečí v podobě podivného národa Zergylů, do jehož dějin Él1aďané zasáhnou velmi neobvyklým způsobem.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Wetemaa: Kniha osudu jedenácti družiníků krále Gudleifra. Díl 4., Návrat. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Co říct, aniž by člověk vyzradil, co se v knize stane? Snad jen, že mi družníci budou scházet. Byla to úžasná skupina a kdyby to šlo, ráda bych si užívala jejich společnost déle.
"Ja, Ceredig, byl jsem pověřen králem Imarem, abych pro jeho syna Lagdwise zapsal osudy jedenácti družiníků zesnulého krále Gudleifra. Má Sága je u konce."
Tento diel sa venuje družníkom, ktorý ostali v Južnom Edgawone. Družníci sú nútený rozdeliť sa. Polovica družníkov so Sigelindou sa dostávajú do tvrze, kde ich napadne nečakaný nepriateľ, ktorý sa strašne podobá ľudským jašterkám. Druhá skupina na čele s Baldom musia putovať nekonečnou púšťou, kde sa zhodou náhod objavuje ten istý nepriateľ. Objavujú sa tu znova nové priateľstvá s ľuďmi z tvrze a s tvormi podobným kentaurom.
Posledná tretina knihy sa venuje bojom v zemi Elád. Družníci sa stretávajú s Arnwaldom, ktorému sa podarilo preplaviť more už v predchádzajúcom diele a pomáhajú tak kráľovi splniť proroctvo zjednotenia krajiny Elád.
Najslabší diel z tejto sérii, ale aj tak nad mieru spokojný. Príbeh som si užíval už od prvej časti a koniec bol nakoniec predvídatelný, avšak príbeh nepokazil.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Wetemaa: Kniha osudu jedenácti družiníků krále Gudleifra. Díl 4., Návrat v seznamech
v Přečtených | 44x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 52x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 4x |
6. a 7. díl série Wetemaa (nebo 5. a 6. pro ty, kteří nepočítají Hrútvang) mám v podobě 4 svazků a protože příběh navazuje a přečetla jsem je rychle po sobě, budu je hodnotit jako celek na ***, i když druhá část mi třeba přišla slabší.
Ze začátku jsem byla nadšená. Příběh na malém prostoru obsahuje hodně postav, ale věnuje se jim v samostatných linkách, takže se v tom čtenář neztratí, ani když se na čtení zrovna úplně nesoustředí. Všichni hrdinové jsou sympatičtí a nabyla jsem dojmu, že je to kniha pro mladší čtenáře, takové to dílo, které doporučíte někomu, kolem mezi 10 a 14, kdo začíná pomalu pošilhávat po knihách pro dospělé.
Pak ale přišla druhá část, která svým tempem určitě byla spíš pro mladší a svým obsahem už moc ne. Asi bych svému dítěti nedoporučila knihu, kde je čest (byť čest krále) stavěna nad vše ostatní. Kdybych to psala já, příběh by zřejmě skončil tím, že královna zabořila králi do boku dýku až po rukojeť a velmi pomalu s ní otáčela a možná ho ještě tu a tam bodla, což se z pro mě nepochopitelných důvodů nestalo. Nevím, zda autorka měla inspiraci v nějaké historické události, pravděpodobně ano, ale pokud by kniha byla primárně pro mladší čtenáře, asi bych dala přednost apelu na něco jiného než je dodržení slova a pokud jsou cílovou skupinou dospělí, tak je celkové zpracování zase zbytečně stručné a pohádkové. Podobně v poslední části mě zase úplně nesedlo, že jistý kentaur učinil jistou věc a jeden dotčený lesní mužík jen pokrčil rameny a nikdy se k tomu už nikdo nevrátil, ačkoliv odekletí bylo důležitou součástí příběhu. Už to, že se zmiňuje zabití lidožroutů a nikdo se nezamýšlí nad tím, proč se to nestalo hned po smrti jejich původního majitele. To je díra, že by jí prolezla bachyně s deseti selaty. Celkově je Návrat pěkná část příběhu, ale ti nepřátelé, kteří jsou nepřátelé "prostě proto", i když jimi evidentně být nemuseli... toho si čtenář všimne. Potěšilo mě, že v závěru jsou stručně vylíčeny životní osudy družiníků i jiných významných postav.
Třetí a čtvrtá část mě bavily, ale zase mě celkově utvrdily v tom, že je to pro dospělé a tak nemůžu při hodnocení až tak přimhouřit oči nad různými momenty, kdy se mi něco nepozdávalo.
Mou oblíbenou postavou je určitě Caradac.