Z deníku kontrarevolucionáře přehled
Pavel Kohout
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443762/bmid_z-deniku-kontrarevolucionare-bES-443762.jpg
4
24
24
Autobiografická próza bezprostředně reflektuje a komplexně popisuje události roku 1968 a vrací se do poválečné minulosti - od tanků k tankům. Beletristická autobiografie významného spisovatele a dramatika líčí jeho životní osudy mezi lety 1945 a 1968. Autor zvolil formu tří proplétajících se deníků, v nichž jednak přibližuje politické i lidské zrání původně nadšeného komunisty až k hořkému prozření, zároveň předkládá kroniku přelomové etapy vztahu s Jelenou Mašínovou, kdy se během turistické návštěvy Itálie v srpnu 1968 dozvěděli o okupaci Československa, a do třetice podává bezprostřední reflexi svých spisovatelských i společenských aktivit v letech 1967-68. Přes zjevnou subjektivitu i jistou sebestřednost je kniha cenným zdrojem informací o dotyčné době.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Z deníku kontrarevolucionáře. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Velice a bohužel trochu zbytečně složitá kniha, která má obrovskou výpovědní hodnotu, která se ale ztrácí ve formě. Kohout tu střídá několik forem - od té čistě románové po scenáristickou, jevištní a deníkovou. Pozitivem je, že si nebere servítky, nijak se neobhajuje a přiznává, že i on se nechal oblouznit nastupujícím komunismem a patřil k jeho skalním autorům, postupem času se ale dá odtušit, že došlo k vystřízlivění a kruté ukázce toho, že tenhle režim vlastně fungovat nemůže. Kohout se tu vyrovnává nejen s vlastním světonázorem, ale také se vztahy, které neměl úplně jednoduché, s pohledem na idealizované modly i se svým národním myšlením a velmi silným vlastenectvím. Knize de facto není co vytknout, jen je škoda, že je psána tak nechronologicky a náročně, že se nedostane k tak velké čtenářské skupině, jak by bylo potřeba. Zapomenutá československá klasika, k jejímuž plnému pochopení brání právě ono sřídání pohledů a forem. 70 %
Inu, z počátku jsem měla chvílemi dojem, že knihu ani nedočtu. Některé pasáže byly nezáživné až nudné. Navíc jsem se zpočátku v té deníkové koláži poněkud ztrácela v osobnostech, které jsou tam často uvedeny jen jako písmeno nebo zájmeny on/ona. Jenže tohle není smyšlený román ani oddechovka ke kávě, ale tvrdá realita a v té se holt objevují i okamžiky méně zábavné a méně veselé stejně jako veselejší nebo přesněji nemající daleko k černému humoru. Smyslem knihy není pobavit, ale informovat, být zpovědí, objasněním, osobním svědectvím a zároveň poselstvím. Tuto úlohu plní na sto procent. Jednotlivé úryvky deníků do sebe až s ironickou dokonalostí zapadají a korespondují jeden s druhým. Jsem přesvědčený, že by si knihu měl přečíst snad každý, především ti s krátkou pamětí a všichni, kdo si socialismus dnes tak rádi idealizují. Kohout sám byl přesvědčený skalní komunista, který stejně jako tenkrát mnoho lidí věřil, že socialismus je cestou k ideálu komunismu, cestou k rovnosti a svobodě pro všechny, a že Sovětský svaz je důvěryhodný zkušenější přítel ..... a stejně jako tenkrát mnoho lidí zakusil hořké zklamání .... Nakonec tedy hodnotím 5 hvězdami.
Související novinky (1)
37 nově přidaných eknih zdarma
23.05.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Z deníku kontrarevolucionáře v seznamech
| v Přečtených | 41x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 39x |
| v Chystám se číst | 10x |
| v Chci si koupit | 4x |
Autorovy další knížky
| 2008 |  Katyně |
| 2008 |  Hodina tance a lásky |
| 1990 | Kde je zakopán pes: memoáromán |
| 2009 | Hvězdná hodina vrahů |
| 2005 | Konec velkých prázdnin |
"Nad některými pasážemi se ho při psaní - a tím spíš při jejich pročítání - zmocňovaly rozpaky, ano, trapnost! Je možné, že tyhle naivní, bombastické věty byly někdy dokonce vysloveny nahlas? Bohužel. Ale byly znakem doby a nebylo možno je zamlčet, měla-li mít práce smysl!" (str. 334) A jak ubíhá čas, tak jsou ty emoce a ta patetická gesta stále méně pochopitelná.