Za dveřmi číhají přízraky: Německé rodinné drama poválečné doby přehled
Florian Huber
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/394455/bmid_za-dvermi-cihaji-prizraky-nemecke-r-WcH-394455.jpg
4
15
15
Po zhroucení třetí říše existovalo poslední místo, které slibovalo bezpečí: rodina. Platila za jedinou hodnotu, která bez větší úhony přetrvala nacismus. Jedno ovšem nedokázala ani rodina – odstranit protiklady, které byly charakteristické pro německou poválečnou společnost. Jejími největšími hypotékami se stalo mlčení a vytěsňování. To byla živná půda pro pověstná rodinná tajemství po roce 1945, s jejichž jedem zápasí ještě i generace vnuků. A tak se z velkých očekávání nezřídka stávala velká zklamání, která se projevují dodnes. Florian Huber rozvíjí rodinné drama poválečné doby jako v románu, z pohledu účastníků. Jsou mezi nimi váleční navrátilci žijící dvojím životem; mladá matka se zaplétá do svých tajemství, školák odhaluje lži dospělých, dívka se odváží ke vzpouře proti svému otci vojákovi. V těchto osudech, které vyprávějí o druhé straně počestné společnosti v době obnovy, cítíme hloubku i propasti epochy. Jsou to dojemné příběhy, jakých se v Německu odehrály miliony.... celý text
Literatura faktu Historie
Vydáno: 2018 , Mladá frontaOriginální název:
Hinter den Türen warten die Gespenster: Das deutsche Familiendrama der Nachkriegszeit, 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Za dveřmi číhají přízraky: Německé rodinné drama poválečné doby. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Tak opět jsem se nachytala, prohlédla jsem si obálku a přečetla anotaci na přebalu a těšila jsem se na román. Jedná se však o literaturu faktu, kdy se autor pokouší doložit, jak válka (dlouhá nepřítomnost otců, jejich smrt, fyzické či psychické újmy, boj osamocených žen o přežití a zaopatření dětí, děti v rolích dospělých, mlčení o činnosti za války...) ovlivnila životy mužů, žen a dětí v poválečném Německu, kdy každý musel projít procesem denacifikace a lustrací a podle toho mohl dostat práci. Vše je ilustrováno na úryvcích deníků, korespondence a vzpomínek.
Látka je výborná - roky rekonstrukce Německa, denacifikace, rozdělení země... to všechno na pozadí příběhů jednotlivých Němců, jejichž nejbližší příbuzní byli úzce spjati s nacismem. Jenže zpracování není zdařilé. Autorovi se nepodařilo tuto látku pojmout tak, aby jeho kniha byla čtivá, takže se jedná o koncepčně neuchopené dílo, které je suchopárné a místy i dost zmatené. Škoda.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Za dveřmi číhají přízraky: Německé rodinné drama poválečné doby v seznamech
| v Přečtených | 19x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 25x |
| v Chystám se číst | 15x |
| v Chci si koupit | 5x |
Štítky knihy
Německo rodinné vztahy poválečná doba ženy v 2. světové válce denacifikace váleční zajatciAutorovy knížky
| 2018 |  Za dveřmi číhají přízraky: Německé rodinné drama poválečné doby |
Žánrový popisek zde na databázi knih je nepřesný a zavádějící - nejedná se o román, nýbrž o ryzí literaturu faktu - kniha charakterem trochu připomíná slavné Solženicinovo Souostroví Gulag - Florian Huber tu podává na řadě konkrétních příkladů důkaz o rozvratu německé společnosti i rodin po konci druhé světové války, odcizení, existenční tíži, neřešených posttraumatických syndromech mužů vracejících se z fronty, což je věc, řekněme, pochopitelná i očekávaná, ale autor tu rovněž dokazuje, že proklamovaná poválečná německá denacifikace byla neúšpěšná, v podstatě šlo jen o formální proces, který se dal různě obcházet a nad kterým vláda kancléře Konráda Adenaura přivírala oči nebo ještě přesněji od nepříjemného tématu záměrně odvracela zrak - a to je téma zvláště pro českého čtenáře velmi aktuální, neboť jsme si tou samou kalvárií nefunkční/neproběhlé dekomunizace české společnosti po listopadu 1989 prošli/procházíme rovněž, což velmi negativně poznamenává i naši společnost...nomenklaturní komunista a soudně potvrzený agent StB v pozici premiéra země je morální zmar, ale zároveň jen vrcholek ledovce...