Za okrajmi: O pôžitku z čítania a písania přehled
Elena Ferrante
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513953/bmid_za-okrajmi-8Mw-513953.jpg
3
20
20
V týchto štyroch sviežich esejach Ferrante ponúka vzácny pohľad na pôvod svojich literárnych schopností. Píše o svojich vplyvoch, zápasoch a formovaní sa ako čitateľka i spisovateľka; opisuje nebezpečenstvá „zlého jazyka“ a naznačuje spôsoby, akými dlho vylučoval ženskú pravdu; navrhuje zborové spojenie ženského talentu, keď rozoberá dielo Emily Dickinsonovej, Gertrude Steinovej, Ingeborg Bachmannovej a mnohých ďalších. Predkladáme vám subtílnu a zároveň úprimnú knihu „jednej z najväčších prozaičiek našej doby“ o dobrodružstvách v literatúre, a to na jej okraji i za ním.... celý text
Fejetony, eseje Literatura naučná O literatuře
Vydáno: 2023 , InaqueOriginální název:
I margini e il dettato, 2021
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Za okrajmi: O pôžitku z čítania a písania. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Zajímavá a hluboká zamyšlení nad psaním (a čtením) a jeho vlivu na čtenáře, ale i autora samotného.
Celkom to dalo zobrať- tieto 4 prednášky boli nabité hustými slovami, ktoré potrebovali stráviť a chvíľu nad nimi premýšľať ako to vôbec Ferrante koncipovala a myslela. Ako dobré červené víno. Čo ma prekvapilo, že v týchto prednáškach vôbec nespomína inšpiráciu Morante, ako tomu bolo vo Frantumaglii...
Související novinky (1)
Falešné růže, Osamělé srdce a další knižní novinky (16. týden)
16.04.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Za okrajmi: O pôžitku z čítania a písania v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 27x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Mé knihovně | 5x |
| v Chystám se číst | 34x |
| v Chci si koupit | 9x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Geniální přítelkyně |
| 2017 | Příběh nového jména |
| 2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
| 2020 |  Prolhaný život dospělých |
| 2018 | Tíživá láska |
Čtyři eseje na téma psaní, ve kterých si u Ferrante nelze nepovšimnout jejího feminismu, kde ale i často popisuje do detailu spisovatelskou rozdvojenost v přístupech ke stylu, formě a cituje některá klasická díla, která ji k oněm prozřením o psaní dostala a například také kritizuje (slovy jiné autorky) největšího macho mana Hemingwaye a jeho "pohodlná přiznání". Moc se z toho člověk vlastně nedozví, je to takové opatrné, slaboučké, ale četlo se mi to lépe, než její román 'Dny opuštění'.