Zabiják přehled
Émile Zola
Otřesný a pravdivý obraz bídy pařížské dělnické chudiny za druhého císařství. Autor si vytkl za hlavní cíl "upozornit veřejnost na špatné životní podmínky pracujících a na zhoubný důsledek z toho pramenící - násilně rozšířený alkoholismus, který ničí lid". Proto chtěl v "Zabijáku" vykreslit "obraz, který by už v sobě měl své mravní naučení", který by mluvil sám za sebe a k němuž by nebylo třeba nic dodávat.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1958 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
L'Asommoir, 1876
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zabiják. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (285)
Zajímavý obraz toho co s člověkem udělá alkohol a tak podobně, ale kdyby to autor zkrátil třeba na polovinu, četlo by se to líp.
Můj třetí a zatím nejdepresivnější a nejlepší Zola. Řekla bych, že nejzvláštnějším okamžikem v ději je moment, kdy se Gervaisa rozhoduje, zda zůstane v Paříži. Nemyslím, že by se Zolovi úplně podařilo vystihnout, proč se rozhodla tak, jak se rozhodla. Pravděpodobně by se to dalo vysvětlit tím, že byla svázána dobovými zvyklostmi a soudobému čtenáři bylo její jednání srozumitelné. Nadčasovost díla tím získává drobné trhliny. Jinak kniha trpí také obvyklým neduhem Zolových prací - rozvleklé líčení relativně málo významných momentů na úkor stručnějších významných scén. Snad nejvíce deprimující je dokreslující vedlejší linka o "malé mamince" ze sousedství.
Související novinky (1)
42 nových eknih zdarma ke stažení (srpen)
25.08.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zabiják v seznamech
v Právě čtených | 52x |
v Přečtených | 3 392x |
ve Čtenářské výzvě | 221x |
v Doporučených | 258x |
v Knihotéce | 842x |
v Chystám se číst | 773x |
v Chci si koupit | 117x |
v dalších seznamech | 30x |
Štítky knihy
19. století Francie Paříž naturalismus alkoholismus světová literatura
Autorovy další knížky
2009 | Zabiják |
1965 | Nana |
2004 | Člověk bestie |
1923 | Břicho Paříže |
1969 | U štěstí dam |
Ach Gervaiso, tak dobře jsi začala, a tak smutně jsi skončila.
Ale on by to asi nebyl Zola, kdyby to nebylo takto.
Kniha se mi nečetla nejlépe, měla jsem takový nějaký pocit, že oproti jiným Zolovým knihám, kde začínal naturalistický nářez v podstatě chvilku poté, co příběh začal, tady se to ze začátku tak nějak vleklo a nic extra se nedělo. Ale pak to nabralo opravdu neskutečně rychlý spád. A tak nějak se nedalo dělat nic jiného, než prožívat hluboký soucit s Gervaisou, starým Bru, Laliou a zároveň i znechucení nad všemi těmi sousedy a příbuznými, kteří dokonale reprezentovali klasické postoje opovržení a nadřazenosti. Konec byl opravdu smutný, v případě Coupeaua jsem asi nebyla vůbec překvapená, ale u Gervaisy jsem to asi takto nečekala.
Každopádně skvělý Zola. Těším se na Nanu.