Cítit znovu přehled

28.10.2024

Dvacetiletá Sawyer po smrti rodičů a těžkém dětství k sobě nechce nikoho pustit. Je spokojená za objektivem fotoaparátu a s jednorázovkami. Tím posledním, koho by mezi ně řadila, by byl o rok starší Isaac. Plachý, stydlivý, s brýlemi a zvláštním stylem oblékání nemá u žen zrovna úspěch. Přesto ti dva utvoří dohodu. Sawyer pomůže Isaacovi získat patřičné sebevědomí a udělá z něj drsňáka, zatímco ona zdokumentuje jeho proměnu jako fotoprojekt pro své studium. Co neplánuje, že právě Isaac v ní po letech probudí něco, co si zakázala - city.

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Sawyer. Z předchozích dílů se tu objevuje hlavně Dawn, díky níž se Sawyer a Isaac poznali v minulém díle. Sawyer doposud nepůsobila jako postava, kterou byste si oblíbili. Ale pod drsnou slupkou má v sobě i něco křehkého a potřebuje, aby někdo bezemoční zeď, kterou si kolem sebe vystavěla, zboural, a pomohl jí uvědomit si, že i ona si lásku zaslouží.

Také Isaac měl své bolístky, proto bylo pro oba těžké, se tomu druhému otevřít. Jejich vztah byl vystupňovaný na jedničku. Sawyer postupně měnila Isaacův vzhled, přičemž proměnou prošla i ona sama. Zároveň jí docházelo, že Isaacův zevnějšek není to, co by měla zachytit. Šlo o jeho vnitřní krásu. On byl dokonalý už tak, jak byl. Plné uvědomění přišlo vždy, když se v ní probudil červíček žárlivosti.

Nejlepší byly scény s Isaacovou rodinou. Ta Sawyer přijala bez předsudků a ona před nimi postupně roztávala a získávala to, co jí chybělo. Jen si to nejdřív musela vyřešit sama v sobě, aby to plně přijala. Proto bylo nejdřív snazší před city utéct, než jim čelit. Ale když se stalo něco, co ten jeden nemohl zvládnout sám, ten druhý nezaváhal ani vteřinu a byl tu pro něj.

Autorka posunula už tak vysokou laťku zase o něco výš. Těším se, až se do Woodshillu zase vrátím.