Záhada hlavolamu přehled
Jaroslav Foglar
Stínadelská trilogie série
1. díl >
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Dobrodružné Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno: 1941 , Mladý hlasatel , Melantrichvíce info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Záhada hlavolamu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (286)
(SPOILER)
Rychlé šípy, ta studnice nekonečné naivity, černobílosti charakterů a logických děr. Jak dobře mi v tomto světě je.
Záhada hlavolamu je opředena kultovním statusem a ač se podobnými proudy nerad nechávám strhnout, v tomto případě je to silnější než já.
Červenáčkům absentující žlutý špendlík, Mirkovo špatná odpověď na otázku, koho bude volit, Losnův slavnostní výkřík o tom, že takhle ježka ještě nikdo nikdy neviděl. Všechno je tak nějak útulné a hřejivé, návrat tam, kde nám je dobře.
Ale nejsou to jen tyto segmenty, díky kterým je četba Záhady hlavolamu tak příjemná. Foglarův svět, vnímání města jako několik uzavřených celků a hlavně jeho vhled do dětské perspektivy, kdy se o pomoc nežádají dospělí (ti jakoby často neexistovali), ale problémy se řeší mezi svými, i v případě, kdy jde opravdu do tuhého. To jsou aspekty, které dělají ze ságy Rychlých šípů tak lákavou látku, v níž není problém si dobrodružství vychutnat plnými doušky a být napnutý a přikovaný ke stránkám přesně tam, kde je to třeba.
A to jsem ještě nezmínil to hlavní, totiž kulisy, v kterých se příběh odehrává. Samotná Stínadla jsou Foglarův opus magnum. Fantasticky vystižená potemnělá čtvrť, jež v sobě prozrazuje Foglarovu fascinaci městem. S láskou popisovaná mapa křivolakých uliček, které zalidňuje prazvláštní sorta stigmatizovaných chlapců, kteří si vytvořili svou vlastní politiku, vlastní pravidla, vlastní svět. Rychlé šípy tu vlastně vůbec nejsou hlavními postavami, často jsou jen v roli pozorovatelů. A když už se stanou hybateli děje, málokdy tak dělají pro svůj vlastní prospěch, sebe samotné upozaďují pro fascinaci Stínadly a hlavně tajemstvím, které v sobě skrývá ježek v kleci. To je bez pochyby zajímavý koncept.
Samotná Stínadla s jejich obyvateli prožijí ohromný dramatický oblouk, zakončený epickým pádem, zatímco chlapci z Rychlých šípů jsou na konci knihy pořád stejní, “jen“ o pár zážitků bohatší.
Je tu samozřejmě i pár nedostatků. Zcela subjektivně můžu říct, že tajemství, které v sobě skrývá ježek mě nikdy moc nefascinovalo, ale rozumím, že nějaká motivace pro Emovu posedlost tu být musela.
Dále tu mám takové menší zamyšlení…
Nad absencí dívek lze mávnout rukou a říct si, že takto to Foglar napsal, takto vnímal svět a tak je to třeba přijmout. Je to autorské, fikční dílo a je jen na nás, zda na nastolená pravidla přistoupíme či půjdeme o knihu dál.
Nicméně pozastavení nad touto problematikou nutně neznamená hanobení Foglarova odkazu. Zvlášť, když jde o takto "úsměvnou" záležitost.
V ulicích Druhé strany se přítomnost dívek na jednom či dvou řádcích potvrdí, byť v pasivních až prakticky neviditelných rolích. Nicméně ulice Stínadel jsou naprosto dívkopusté, jakoby tu dívky-děti a dívky-puberťačky zažily jakýsi nepopsaný exodus. Nepíšu to proto, že bych chtěl za toto rozhodnutí (vědomé či nevědomé) Foglara kritizovat, jen bych rád zdůraznil naprostou nevyužitost potenciálu.
Stínadla jsou bezpochyby proletářskou čtvrtí, vyloučenou lokalitou, kam se stahovala nižší kasta a útočiště tu hledaly životem zkoušené existence. V takovém prostředí by bylo možné vykreslit barvité dívčí charaktery s pohnutými osudy a ještě více prohloubit odlišnost Vontů od chlapeckých klubů a part z jiných čtvrtí. Právě tím, že by smetli rozdíl mezi chlapci a dívkami a přijímali je mezi sebe jako rovnocenné. (Úplně vidím scénu, kdy Mirek "gentlemansky" odmítá souboj s dívkou, která mu následně jednou dobře mířenou ranou vyrábí ukázkový monokl.) Nesnažím se tu o násilnou inkluzi žen do "chlapeckého světa", ale právě do očí bijící neviditelnost dívek stínadelských mě chvílemi vytrhávala ze zážitku. Nevěřím na jejich absolutní nezájem o vontské záležitosti stejně jako nevěřím v nezájem chlapců (často v pubertálním věku) o dívčí společnost.
Je to škoda, ale dokážu se přizpůsobit autorskému náhledu na realitu a pomocí této perspektivy si většinou zvládám užívat podivné vytrhávání z logiky.
PS: Mimochodem, divím se, že nevzniklo víc filmových adaptací, když jde o tak vhodnou látku.
Slýchám o nedotknutelnosti seriálu ze šedesátých let. Ten nám samozřejmě dal zajímavá Stínadla, fajn hlášky („Tak sem zabil kluka“), geniální vizáž Širokka, bitevní scénu… Když ale vidím otřesně hrajícího Mirka Dušína, přestárlého Sloupa jako Mažňáka a hlavně Hanzlíka jako vyděšeného Jana Tleskače, musím chtě nechtě připustit značné rezervy (a to mám tuto adaptaci od dětství moc rád).
Snímek z devadesátých let je v mnoha aspektech lepší (kamera, geniální hudba!!!, většinou casting – Losna, perfektní Bratrstvo kočičí pracky, Velký Vont, Jan Tleskač a vůbec celý komparz), bohužel ho zabíjí místy zbytečná doslovnost a absence hereckého talentu ústřední pětice.
Tak třeba někdy…
PS2: Ilustrace od Jiřího Gruse, které přinášejí modernější dynamiku a zároveň respektují původní vizi jsou pastvou pro oči.
Související novinky (2)
Knižní novinky (50. týden)
06.12.2020
Knižní novinky (13. týden)
24.03.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Záhada hlavolamu v seznamech
v Právě čtených | 13x |
v Přečtených | 4 460x |
ve Čtenářské výzvě | 384x |
v Doporučených | 234x |
v Knihotéce | 783x |
v Chystám se číst | 232x |
v Chci si koupit | 73x |
v dalších seznamech | 19x |
Štítky knihy
zfilmováno tajemství foglarovky Rychlé šípy Jaroslav Foglar, 1907-1999 Stínadla pro chlapce
Autorovy další knížky
2003 | Záhada hlavolamu |
2007 | Rychlé šípy |
2005 | Hoši od Bobří řeky |
1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
1990 | Boj o první místo |
O této knize si myslím, že je kultovní. Generace mých rodičů na ní vyrostla. Má napětí, dobrodružství, spád a skvělý námět.