Záhadný úsměv Polyxeny z Lobkovic přehled

01.01.2017

Vladimír Přibskému se rozhodně nemůže upřít fakt, že každé téma, o němž píše, má řádně nastudované a umně své znalosti zapracovává do svých děl. Platí to i o této knize. Nicméně mám z tohoto románu poněkud dojem, že autor u čtenáře počítá s určitými znalostmi té doby, v níž se kniha odehrává. Nechci tvrdit, že knihu nepochopí i člověk, co o pobělohorské době nic neví – já ji třebas také nemám moc nastudovanou a nakonec jsem se dobrala konce a dokonce si ji i celkem užila. Přesto se mi kniha místy četla těžko – to když jsem si musela na internetu dohledávat některé bližší informace o historickém pozadí – Přibský s historickým pozadím pracuje, ale nevykresluje ho do úplných detailů a se vším všudy. Místy jsem se také ztrácela v některých jménech. Ale za to si asi můžu já sama vlastní neznalostí.

Ale jak jsem napsala výše, podařilo se mi knihu přesto si užít. Vnímala jsem ji hlavně jako střípkovitý náhled do života dívky, která je z náboženských důvodů nucena se skrývat a dávat si pozor na to, jak se chová a co říká, aby neprozradila svůj původ. Zároveň vidíme do jejího nitra a její vnitřní rozpor mezi tím, kým ve skutečnosti je a kým je nucena být. Připadá si jako vyvrženec, který nikam nepatří a nic neznamená a nemá možnost svůj osud nijak ovlivňovat.

23.12.2016

Knihu jsem začal číst jako výplňovku než se dostanu k vánočním knihám a nic jsem neočekával. Kupodivu jsem mile překvapen, děj sice není příliš akční a bohatý, ale co se týče popisu atmosféry doby je kniha opravdu dobrá a stojí za přečtení - leckomu může pobělohorská doba připomenout normalizační dusno po roce 1968.