Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zapadlí vlastenci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (36)
Zapadlí vlastenci mi byli tak trochu vnuceni čtenářskou výzvou, ale vůbec nelituji času stráveného s touto knihou. Připomněla mi časy dospívání, kdy jsem nadšeně četla Němcovou a Baara. Je čtivá, i když občas malinko rozvláčná. Nad pasážemi o cizácích, kteří se roztahují v naší zemi, jsem se musela pousmát (jak může být člověk, jehož předkové tu žili po staletí, cizákem?), ale tento pohled pochopitelně patřil k období národního obrození a těžko jej posuzovat z pohledu člověka 21. století.
Krásné čtení pro milovníky historických venkovských románů. Národní obrození, polovina 19. st., drsný a chudý krkonošský kraj, kde ,,bídu vidíš i bez brejlí". Dobře popsán život na horách, prostředí školy (hlavní postavou je učitelský pomocník, který nakonec po životních útrapách ,,dostane školu"), závislost lidí na vrchnosti a církvi, tehdejší žalostné postavení svobodných matek. Ráda jsem si znovu přečetla.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zapadlí vlastenci v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 217x |
| ve Čtenářské výzvě | 21x |
| v Doporučených | 10x |
| v Knihotéce | 243x |
| v Chystám se číst | 63x |
| v Chci si koupit | 8x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
19. století vlastenectví učitelé, učitelky národní obrození doporučená školní četba
Autorovy další knížky
| 1972 |  Cestička k domovu: výbor povídek a básní |
| 2010 |  Kalibův zločin |
| 1965 | Zapadlí vlastenci |
| 1974 | Z křišťálové studánky |
| 1961 | Výminkáři |
Tak bohužel mne tahle kniha neoslovila. Přece jen už těžko zaujme současnou generaci něčím takovým, jako je běžný život faráře a kantorů v odlehlé obci. Je to navíc psané češtinou té doby, která samozřejmě na čtivosti nepřidá protože neustále listujete a hledáte, co který výraz znamená. Jistě, ve své době, kdy se zápasilo o češtinu v Čechách, byl takovýhle počin velmi vítán, ale dnes už to zkrátka nefunguje. A tak neustálé popisy "dějů" tu na faře, tu na tancovačkách, ale hlavně v kostele při nekonečném zpívání a koukání kolem, zapříčinili maximálně to, že jsem buď četl opakovaně nějaké pasáže, abych tomu vůbec rozuměl, nebo jsem to četl jen jednou a snažil se rozumět co šlo (a hlavně u toho neusnout). No, nakonec jsem to dočetl, ale jistě se k tomu v budoucnu už nevrátím...
...2* tak nějak z úcty ke snaze rozšířit touto knihou češtinu ve složité době pro nás jazyk.