Zápisky Malta Lauridse Brigga přehled
Rainer Maria Rilke
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505990/bmid_zapisky-malta-lauridse-brigga.jpg
4
45
45
Zápisky Malta Lauridse Brigga lze označit za "dějiny duše". Jedinečně vypovídající o pocitech osamělosti a existenciální úzkosti, patří tento jediný román velikého básníka k nejvlivnějším a nejtrvalejším světovým beletristickým dílům . Vystavěn je na estetice smyslů - události a okamžiky jsou prožívány jako vizuální, akustické, hmatové a čichové vjemy, které probouzejí hluboko uložené zážitky a dávají vzniknout novým myšlenkám. Román se vyznačuje zvláštní směsicí poetiky a prozaičnosti, je to tichá, snovým dojmem působící próza s nezapomenutelnými scénami, které jsou podávány v přesných, analytických popisech, jindy v intenzivních lyrických líčeních. Malte, jenž v mládí osiřel a žije v Paříži bez peněz, pochází z dánské šlechtické rodiny, do příběhu však vstupují i události z ruského kulturního okruhu. Genius loci hlavního dějiště - Paříže podněcuje génia autorova a je též kulisou tvořící pozadí příběhu. Maltova křehká, vlastně zhýčkaná duše často myslí na smrt a na duchy své aristokratické rodiny, jejímž je Malte jediným žijícím potomkem. Pomyšlení na vlastní útrapy mu však pomáhá zahánět soucit se zavrženými a trpícími, a tak se váha smrti a života postupně přechyluje ve prospěch života.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , LedaOriginální název:
Die Aufzeichnungen des Malte Laurids Brigge, 1965
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zápisky Malta Lauridse Brigga. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Stylizovaná zpověď, psaná narcistním básníkem se zálibou v esoterice všedního dne v letech 1904-1910. Nelze číst jako román, nehledejte děj či zápletku; je to spíš sled silně smyslově vnímaných okamžiků (Rilke nejen vidí, často vnímá vibrace a zvuky, čichá, ohmatává...), střepů příběhů, částí reality, které vztahuje k vlastnímu bytí a přetváří v básně v próze, na které nutno se napojit. Když o nich začnete příliš přemýšlet, zmatete se... Budu se vracet k některým odstavcům, které mne zasáhly jako čistá Literatura. Jako celek mi Zápisky příliš nefungují, snad je to záměr... Díky za vyčerpávající doslov a skvělé ilustrace.
Zajímalo by mě, jestli se Rilke někdy setkal s Kafkou, jestli se znali. Žili ve stejné době a byli si hodně podobní. A já mám v sobě něco z nich. Rozhodně jsem nedošla k úplné hloubce pochopení tohoto díla tak, jak to důkladně rozebírá doslov, ale na mnoha místech jsem ty zápisky brala za své. O autorovi se říká, že byl vězněm nekonečného básnění, jako je metafyzik vězněm nekonečného myšlení. Pasáže o historických osobách mě nudily, ale příběh rodiny Malta Brigga byl čtivý, o dětství, o matce, o umírání, o sousedech, příhoda se psem a neexistující Ingebborg - komu se něco podobného nestalo?
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zápisky Malta Lauridse Brigga v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 61x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 6x |
| v Knihotéce | 51x |
| v Chystám se číst | 50x |
| v Chci si koupit | 15x |
| v dalších seznamech | 5x |
Autorovy další knížky
| 1967 |  Zápisky Malta Lauridse Brigga |
| 2007 | Dopisy mladému básníkovi |
| 1999 | Elegie z Duina |
| 1990 | ... a na ochozech smrt jsi viděl stát |
| 2003 | Sonety Orfeovi / Die Sonette an Orpheus |
To není ani román. ani deník, myslím, že slovo "zápisky" tu skrumáž zdánlivých nahodilostí vystihuje dobře. Říkám nahodilostí, protože to nemá klasický začátek ani konec, to si jde zcela jinou cestou, někdy asociativní, někdy metodou kontrastu, někdy "jen tak". Takže člověk musí přijmout to, že se mu nevypráví žádný příběh, žádný děj, ale velmi specifická změť postřehů, dojmů, souvislostí, odboček, ale tu a tam i malých příběhů. Všechen ten materiál je prostoupen smyslem pro esoterično-magično, o zcela nereálných (až duchařských a hororových) situacích Rilke vypráví jako kdyby šlo o zcela samozřejmou věc, nad ničím se autor nepodivuje.
Nedávám tomu maximum hvězdiček, protože ta zmatenost strašně text fragmentalizuje, a neměl jsem se chytit ničeho, co by mě táhlo. Přitom ty jednotlivosti mne fascinovaly určitou uhrančivostí, trefně definovanými pravdami (jakoby definitivními), určitou lehkostí. Ale není ani určeno, komu je text adresován - chvíli to vypadá jako dopisy, chvíli zápisky - a opravdu velmi snadno člověk podlehne tomu, že jsou to asi zápisky duševně chorého člověka, který je izolován v nějakém zařízení. Protože i duševně chorý má záblesky geniality a najednou zformuluje něco, o co se pokoušeli filozofové tisíc let, do pregnantní věty. Takových několik momentů tam je.
Ale že bych na základě této knížky měl podlehnout Rilkovu kultu, nebo že bych ho (jako Stefan Zweig) označil za největšího myslitele přelomu 19. a 20. století, to skutečně ne. Nevím ale, jaký je básník.