Zápisky z mŕtveho domu přehled
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Zápisky z mŕtveho domu začal Dostojevskij písať ešte v roku 1855. Zobrazuje všetky hlbiny ľudských duší schovaných v ďalekej drsnej Sibíri, kde tisíckykilometrov od svojich domovov žijú trestanci zo všetkých končín Ruskej ríše. Sú to najrozličnejší ľudia – vrahovia, lupiči, zlodeji, primitívi i vysokí vzdelanci, ľudia vinní i nevinní. Týchto všetkých Dostojevskij ukazuje z hlboko ľudského pohľadu. Zápisky z mŕtveho domu nám pomôžu nazrieť ako do vnútra samotného autora, tak aj do temných a nešťastných čias, v ktorých sa dej odohráva.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1970 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Записки из Мёртвого дома (Zapiski iz Mjortvogo doma), 1861
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zápisky z mŕtveho domu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (44)
Přečetl jsem snad všechny Dostojevského díla, toto zbývalo... a přijde mi snad nejslabší, snad jakoby to nenapsal ani onen genius. Četbu jsem spíše protrpěl, popis je nemastný, neslaný, chybí mi jakákoliv autorská přidaná hodnota, pozlátko. Solženycyn s popisem pobytu v gulagu je diametrálně zajímavější dílo. Zvláštní.
"Každý člověk, buďsi kdokoli a jakkoli ponížený, vyžaduje, i když nevědomky a instinktivně, úctu ke své lidské důstojnosti. Trestanec ví, že je trestanec, že je zavržený, a uvědomuje si své postavení vůči veliteli; ale žádné cejchování a žádné okovy ho nepřinutí, aby zapomněl, že je člověk. A protože jím skutečně je, musí se s ním také lidsky zacházet."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zápisky z mŕtveho domu v seznamech
v Právě čtených | 15x |
v Přečtených | 528x |
ve Čtenářské výzvě | 21x |
v Doporučených | 28x |
v Knihotéce | 254x |
v Chystám se číst | 157x |
v Chci si koupit | 36x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2004 | Zločin a trest |
2004 | Bratři Karamazovi |
2008 | Běsi |
1958 | Bílé noci |
2020 | Idiot |
Slabšie ako ostatné Dostojevského romány, pretože to nemá celistvý príbeh, jedná sa len o rozprávanie o živote s ľudským odpadom, ktorý vraždil rodiny, zvieratá, aj seba navzájom.
Ps: Mal som slovenské vydanie z roku 1943, takže kritizovať archaizmy nemá zmysel (bračekovci), ale nechápem jazyk, v ktorom to bolo prekladané. Jak keby nárečová slovenčina, zohľadňujúca českú gramatiku (zhoda podmetu s prísudkom, spodobovanie).