Zapomenuté světlo přehled
Jakub Deml
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39439/zapomenute-svetlo-39439.jpg
4
137
137
Soubor prozaických esejů vzniklých jako reakce na smrt autorovy přítelkyně spisovatelky Pavly Kytlicové a básníka Otakara Březiny. Formálně je koncipována jako odpověď na dopis velkomeziříckého spisovatele Bohumila M. Ptáčka, obsahem je však výpovědí či zpovědí osamělého člověka, který se zmítá v mučivých rozporech mezi svou vírou a realitou okolního světa.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zapomenuté světlo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (34)
„Přeju si jenom toho, aby ke mně nikdo nechodil, aby mne nikdo nenavštěvoval, aby mně nikdo nepsal, aby mně celý svět nechal na pokoji a jestli přece někdo mne miluje, aby si nechal svou lásku pro sebe a posílal mně jenom peníze.“
„Kdyby se mně všechny ženy celého světa vysraly na hlavu, odpustím jim tuto neslušnost pro jedinou ženu, která mně milovala, a mne, díky Bohu, milovalo více žen, ale nejvíce ze všech Pavla Kytlicová.“
Dílo, které je protkáno bolestí. Opravdu bolestné to číst. Taky docela schizo. S jistotou můžu říct, že Jakub Deml by miloval twitter. S jistotou můžu říct, že v mé hlavě neupadne do zapomnění.
„Není nic smutnějšího než lampa za bílého dne, kterou zapomněli zhasnout.“
Jak toto dílo mohu hodnotit? Je to čiré šílenství, či naprostá autentičnost jedné duše? Snad spíše to druhé, jelikož skutečný blázen si svého bláznovství není vědom, ale ...
"Věřící člověk nepotřebuje vůbec žádného zázračného krvácení, žádných redakcí a žádných stigmat – stačí mu jeho vlastní bláznovství." (s. 13)
U Demla nelze přehlížet jeho jazykové mistrovství, ale kdyby v něm nebylo upřímnosti, bylo by to pouhé stylistické cvičení, ale Deml je svůj, Deml se nebojí ukázat čtenáři Demla, a Deml za to taky i trpěl ...
"Honem jsem ji dal obvázat a honem do auta a honem do nemocnice. Byl nejvyšší čas, ale ta milá selka se bránila a vzpěčovala: „Můj není doma a co řekne, že bez jeho dovolení jsem jela do špitálo?“ Hovno řekne a už ať jste pryč! povídám jí, své milé, na rozloučenou. Tož ji to přece neminulo, umírá skrze svini jako já. To mi projelo hlavou a ta moje svině je moje dobrá pověst. Pane B.M.P., máte ještě trochu trpělivosti?" (s. 49)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zapomenuté světlo v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 230x |
| ve Čtenářské výzvě | 8x |
| v Doporučených | 15x |
| v Knihotéce | 56x |
| v Chystám se číst | 114x |
| v Chci si koupit | 21x |
| v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1934 |  Zapomenuté světlo |
| 2000 |  Moji přátelé |
| 1912 | Hrad smrti |
| 1914 | Tanec smrti |
| 1931 | Mé svědectví o Otokaru Březinovi |
(SPOILER) Kniha svou formální chaotičností skvěle reflektuje chaos a soužení vypravěče-postavy, Demla. Jediné, co knihu dělá poněkud slabší, je „intelektuální masturbace jazykem“, která tam, dle mého, né vždy slouží účelu knihy a bývá tam, ne zřídka, jen pro „ironii“. Nicméně se jedná o jednu z formálně („vypravěčsky“) nejzajímavějších knih, co znám.
Obsahově je také velice fascinující, ale hlavně díky formy vyprávění a psychického hroucení a soužení hlavní postavy, Demla, které se promítá a tvaruje způsob vyprávění v průběhu knihy.