Zaslíbená země přehled
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468325/bmid_zaslibena-zeme-GPH-468325.jpeg
4
210
210
Zaslíbená země je poslední román, na němž autor pracoval před svou smrtí v roce 1970. Podobně jako v některých dalších knihách se i v tomto nedokončeném díle věnuje tematice německých uprchlíků za druhé světové války, které fašisté donutili k emigraci. Děj se odehrává ve Spojených státech, „zaslíbené zemi“, v níž za války našla útočiště řada Evropanů, ať už Židů nebo jiných osob nepohodlných nacistickému režimu. P. S. Kniha je opatřena doslovem, který čtenáři nabízí senzační odhalení!... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Ikar (CZ)Originální název:
Das gelobte Land, 1970
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zaslíbená země. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (26)
Krásně psaná kniha, prostě Remarque. V čtenáři zanechává tíživý pocit. Váleční emigranti to museli (a musí) mít vždy těžké, ale němečtí uprchlíci za 2. světové války dvojnásob.
První polovina knihy je především filozofické uvažování hlavního hrdiny, bylo tedy náročné se jako čtenář u této knihy udržet. Druhá polovina více rozvíjí děj samotný a to je už jiné čtení, škoda, že nedokončené…
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zaslíbená země v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 357x |
| ve Čtenářské výzvě | 17x |
| v Doporučených | 10x |
| v Mé knihovně | 186x |
| v Chystám se číst | 83x |
| v Chci si koupit | 23x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
(SPOILER) Člověk potřebuje silné srdce, aby dokázal žít bez kořenů.
Čtu Zaslíbenou zemi hned po Vítězném oblouku a přijde mi skoro vtipné, že se některé postavy či místa objevují i zde. Mihne se opakovaně Ravic, mluví se o hotelu International v Paříži, kde bydlel nejen on, ale i další emigranti, hlavní hrdina vzpomíná na Sibylu, stejně jako Ravic, jeho milovaná byla také Sibyla.
Kniha je to smutná, až depresivní a četla jsem ji relativně dlouho. Hlavní hrdina unikl svým mučitelům, podařilo se mu odjet do Ameriky, ale utéct sám před sebou, před svými vzpomínkami nedokáže, ať bude jakkoli daleko. Když se setká s někdejším spoluvězněm, o kterém si myslel, že je dávno mrtvý, v rozhovoru s ním konstatuje krutou pravdu o tom, jak to nejen s nimi bude dál.
Lágry - to byla čistá krutost, zloba, masové vraždění a rozkoš z mučení a zabíjení. Tahle vzpomínka nikdy nezeslábne - i kdybychom se dožili stovky.
Naše milovaná otčina je vlastí dobrého svědomí. Němečtí vrazi a mučitelé dělají svou práci jen z idealismu a s prvotřídním, dobrým svědomím. To je na nich tak odporné. Mají pro všechno dobrý důvod.
- Myslíš, že jednou přece jen dokážeme zapomenout, co se s námi dělo?
- Přál by sis to?
- Někdy ano, když ležím v létě u Pacifiku. Myslíš, že se nám to může podařit?
- Nám ne. Ale vrahům a mučitelům ano. Dokonce velice snadno.